Ostrov Cres, který je jedním z Kvarnerských ostrovů, nepatří sice k nejnavštěvovanějším chorvatským destinacím, přesto se můžete spolehnout, že má co nabídnout a že se tu nudit rozhodně nebudete. Obzvláště pokud vyhledáváte nejen pěkné, turisty zatím příliš neobjevené pláže, ale především možnosti výletů do panenské přírody nebo za historií a kulturou. Jde totiž o vůbec nejsvéráznější a nejodlišnější ostrov z celé kvarnerské skupiny. 

Co do velikosti, nelze přesně určit, které místo zaujímá Cres mezi ostatními ostrovy Kvarneru, neboť má prakticky do puntíku stejnou rozlohu jako ostrov Krk. A tak se tyto dva ostrovní „giganti“ musejí o první místo královsky podělit. 

Ostrov Cres je rájem milovníků pěších túr a výšlapů do hor, nadšených kempařů, příznivců vodních sportů, surfování a potápění, ornitologů a v neposlední řadě naturalistů a všech ostatních, kteří rádi objevují odlehlé čisté pláže bez návalu dovolenkářů. Na Cresu je navíc neustále co prozkoumávat, a tak při každém dalším výletu narazíte na něco nového, třeba vesničku, kterou jste ještě neviděli, pláž, zátoku, zákoutí anebo kopec, z něhož se vám otevře krajina jako na stránce z obrázkové dětské knížky.  

Geografie a příroda 

Chorvatský ostrov Cres najdeme v Jaderském moři mezi ostatními ostrovy a poloostrovy Kvarnerského zálivu, tedy ostrovem Krk na severovýchodě, poloostrovem Istrie na západě a menším ostrovem Lošinj na jihu, s kterým je spojen pomocí silničního mostu přes úzký, uměle vytvořený kanál. Daleko to ale není ani na chorvatskou pevninu, do Slovinska, do Itálie, anebo k nám do České republiky (necelých 850 km). Ostrov Cres má dobré spojení jak s pevninou, tak s okolními ostrovy, a to prostřednictvím trajektů z Istrie a ostrova Krku, případně sezónně z ostrova Lošinj a dalmáckého Zadaru. Osobní lodní přeprava je zajištěna linkami z pevninské Rijeky a v létě i z Benátek. Nejbližší letiště je to rijecké na ostrově Krk (cca 45 km), dále v istrijské Pule (cca 100 km) a vzdálenějším Záhřebu (cca 205 km). O něco blíže než letiště v chorvatském Záhřebu je ještě italské letiště v Terstu (cca 140 km).  

Cres se rozkládá na ploše o velikosti přes 400 km2. Nejde však zdaleka o ostrov pravidelného tvaru.

Je spíše táhlý, velmi různorodý, s mnoha výstupky a poloostrůvky vyčnívajícími do moře či naopak mořskými břehy vtěsnanými hlouběji do pevniny. Ostrov Cres je dlouhý přes 60 km a široký v nejširším místě kolem 12 km, v nejužším pak zhruba 2 km. Už jen tyto míry svědčí o velké tvarové rozmanitosti jednotlivých jeho částí.

Největší devizou ostrova Cres je jeho nádherná příroda, formovaná převážně kopci, horami a velmi bohatou vegetací, která mnohdy sahá až k mořským břehům a plážím. Pobřeží, které je dlouhé téměř 250 kilometrů, se vyznačuje výraznou členitostí, takže nejsou výjimkou četné zátoky a zálivy s oblázkovým povrchem.

V severní části ostrova dosahuje zdejší hornatá krajina svého vrcholu, a to na nejvyšších bodech Gorice vysokém 648 metrů a o pouhých 9 metrů menším Sis. Poněkud vyprahlá a nehostinná oblast severovýchodu ostrova není kvůli větrům zrovna přívětivá pro život, a tak je jen málo obydlená. Jinak je tomu na severozápadě, kde je povrch ostrova porostlý lesy, na jihu, kde jsou louky a pastviny, a ve středu území, kde se rozprostírá úrodná zemědělská půda, využívaná i jiným než klasickým způsobem. Jejím jakýmsi vedlejším produktem je totiž i její využití k agroturistice, která je v oblasti cestovního ruchu trendem posledních několika let a zájem o ni stále stoupá.

Pomyslným srdcem ostrova Cres je nádherné Vranské jezero, sladkovodní nádrž a přírodní fenomén nejen ostrova Cres, ale i celého Chorvatska, neboť je jeho největším jezerem. Obsahuje na neuvěřitelných více než 200 milionů kubíků vody a je dlouhé skoro 6 kilometrů. Dno jezera se ukrývá v hloubce až 74 metrů pod úrovní moře, zatímco jeho hladina ve výšce 13 metrů nad mořem. Vranské jezero, které vzniklo jako následek dávné tektonické činnosti, je přírodní rezervoár pitné vody, kterou je zásobováno město Cres a dále města Mali Lošinj a Velki Lošinj na sousedním ostrově Lošinj. A právě z toho důvodu není určeno ke koupání, ba dokonce je využívání jezera k tomuto účelu přísně zakázáno.

Klima a počasí 

Počasí na ostrově Cres definuje především jeho poloha a charakteristiky terénu v dané části území. Vzhledem k rovnoběžce protínající střed ostrova a odlišnostem terénu na severu a jihu je možné Cres rozdělit do dvou klimatických zón – středozemní a substředozemní. Severní substředozemní pás je typický spíše listnatými lesy a kopcovitou až hornatou krajinou se skalnatým pobřežím, které se prudce svažuje do mořské hloubky. Tato oblast je také více vystavena větru bóra z pevniny, a tak je chladnější, s větším množstvím zimních srážek, případně i sněhu. Naopak jih, který je chráněn před nepříznivými pevninskými vlivy bariérou v podobě ostrova Krk a jehož porost charakterizují spíše jehličnany, je o poznání teplejší a slunečnější, a tak je možné jej zařadit k středozemnímu podnebnému pásu. Teplý a úrodný střed ostrova pak patří hlavně loukám, pastvinám, vinicím a olivovým hájům.

Na ostrově Cres je průměrná celoroční teplota 14 °C, v létě se ale vyšplhá na průměrných 24 °C s teplotou vody o 22 až 25 stupních. Příjemné teploty, bohatá ostrovní vegetace, slaná voda a přímořský vzduch mají navíc blahodárné účinky na lidské zdraví, především pak na dýchání. Ať už tedy trpíte dýchacími obtížemi, anebo jen potřebujete takříkajíc pročistit trubky od smogu a nečistot z civilizace, ostrov Cres bude správnou volbou.

Flora a fauna

Příroda na ostrově Cres zatím není příliš vystavena negativním civilizačním vlivům, a tak je domovem významného množství rostlin i zvířat, včetně chráněných druhů. Rozmanitost u rostlinstva je dokonce jedna z nejvyšších v celé oblasti jaderských ostrovů. Důkazem je na 1 300 druhů zástupců zdejší květeny.

Pokud jde o zvířectvo, i zde má ostrov Cres svá specifika. Vedle domácích zvířat v čele s ovcemi a vedle divoké zvěře, především vysoké, jsou to hlavně ptáci, kteří na ostrově Cres nalezli vedle hnízdiště i dobré podmínky k páření, k čemuž jim dopomáhají místní ochranáři a ekologické organizace. K ohroženým druhům patří například orel skalní, sokol stěhovavý nebo výr velký, nicméně ptačí hvězdou ostrova je jednoznačně sup bělohlavý. Tento velký dravec s rozpětím křídel až 250 cm sice nezůstává na ostrově Cres po celý rok, zalétává například do Itálie, Řecka, Španělska a dalších zemí, vždy se ale vrací zpět domů na Cres, kde hnízdí a rozmnožuje se. A aby bylo toto jeho snažení jednodušší a měl větší šanci na přežití a vyvedení potomků, byla na ostrově zřízena dvě ornitologická centra – jedno u letoviska Beli na severu a druhé v rezervaci Podokladi  v obci Orlec. A zapomenout nesmíme ani na život v mořských vodách, v nichž přebývá delfín skákavý, který je taktéž pod aktivní ochranou místních.

Historie

Pro svou zalesněnou krajinu, zásobu pitné vody přímo na ostrově a skvělou polohu nedaleko od břehů Chorvatska a okolních ostrovů se Cres ocitl v hledáčku lidí už v dobách tisíce let před naším letopočtem, kdy se tu usídlily kmeny Liburnů. Ti vystavěli první sídla, následováni později Římany. Oba národy tu po sobě zanechaly zbytky staveb, například opevnění nebo mostů. Již v těchto antických časech vznikla také města Cres a Osor, která stojí do dnešních dnů a v kterých je stále možné najít pozůstatky starověku. Zajímavostí je, že původně ostrov Cres nebyl samostatný. Byl spojen s vedlejším jižním ostrovem Lošinj v jeden celek, který rozdělilo až vybudování Osorského průplavu kvůli usnadnění a zkrácení plavby lodí po Kvarnerském zálivu.

Od 5. století, kdy padla Římská říše, se v průběhu dalších stovek let u vlády nad ostrovem vystřídalo mnoho zemí: Byzanc, Benátky, Francie, krátce samotné Chorvatsko, Rakousko-Uhersko, Německo a Itálie. Až po druhé světové válce připadl ostrov Cres v rámci Jugoslávie chorvatské republice. Následovala ale občanská válka v zemi, která oddálila svobodu ostrova až do roku 1990, kdy se po konci bojů stal Cres konečně nedílnou součástí svobodného Chorvatska.

Pláže, koupání, plážové aktivity 

Baldarin (u letoviska Punta Križa) 

Bijar (u letoviska Osor)

Bokinić (u letoviska Punta Križa) 

Cres (v letovisku Cres) 

Dovica (u letoviska Valun) 

Dražica (u letoviska Cres)

Gavza (u letoviska Cres)

Kimen (v letovisku Cres)

Kovačine (u letoviska Cres)

Lučica (u letoviska Punta Križa)

Mali bok (u obce Orlec)

Meli (u letoviska Punta Križa) 

Sveti Ivan (u obce Lubenice)

Rača (u letoviska Valun)

Zdovice (u letoviska Valun)

Turistická vybavenost, turistické aktivity, atrakce, zajímavosti 

Ubytování 

Pokud si na své dovolené potrpíte na ubytování v hotelu, musíte na ostrově Cres vystačit s dosti omezenou nabídkou. Na ostrově jsou totiž jen pouhopouhé dva hotely, a to jeden v hlavním městě Cresu (hotel Kimen) a jeden v letovisku Martinšćica (hotel Zlatni Lav), oba tříhvězdičkové.

Z dalších možností se nabízí apartmány, soukromé pokoje, mobilní domy a kempy. Posledně jmenovaných je na ostrově Cres hned několik, takže můžete vybírat podle lokality i kvality ubytování a poskytovaných služeb.

Turistika, pěší túry, výlety

Byla by opravdu velká škoda, kdyby tak nádherná příroda, kterou se může ostrov Cres pochlubit, nemohla být využita člověkem k poznávání a sportovním aktivitám. Na ostrově je proto zřízena řada nejen pěších a cyklistických stezek, ale dokonce tras vodních určených pro kajaky a čluny. Celkem je všech značených cest na 300 kilometrů, mají různou obtížnost a vedou do rozličných míst ostrova. Některé procházejí kolem pobřeží, ty patří k lehce zvládnutelným, jiné mají vyšší náročnost kvůli skalnatému terénu. Cestou potkáte různorodou krajinu včetně zátok a zálivů, skalnatých výběžků a útesů, pláží a lesů. Při procházce divokou přírodou si můžete povšimnout množství zajímavých rostlin, ale i zvířat, třeba oveček, vysoké zvěře nebo vzácných supů bělohlavých, kteří na ostrově hnízdí.

Ideální je zvolit pro túry období mimo hlavní dva letní měsíce, tedy červenec a srpen, kdy bývá horko, které je lépe využít ke koupání a pobytu na pláži.

Potápění a šnorchlování 

Kolem břehů ostrova Cres můžete narazit na podmořské jeskyně, rokle a svažující se skalní útesy porostlé podvodní květenou, a stejně tak na spoustu zajímavých živočichů.

Na ostrově Cres jsou dvě hlavní potápěčské základny. Jedna se nachází v Pod Beli, přímořské čtvrti malebné vesničky Beli, která je postavena na skále nad pláží. Jde o jedinou lokalitu na ostrově, kde můžete sestoupit do hlubin přímo ze břehu. K dispozici je i půjčovna veškerého potřebného vybavení a zkušení instruktoři, kteří zajistí kompletní servis i trénink. Pokud tedy toužíte zažít stav podmořské beztíže a prozkoumat krásy Jaderského moře, nic už nestojí v cestě, stačí pouze oslovit toto potápěčské centrum, které vyjde vstříc každému zájemci.

Druhou oblíbenou potápěčskou lokalitou jsou břehy kolem letoviska Martinšćice, kde se pod mořskou hladinou ukrývá řada zajímavých míst a úkazů, třeba desítky metrů dlouhé skalní stěny nebo sladkovodní pramen vyvěrající do moře a vytvářející svými kruhy malou vodní show. Výhodou je možnost ubytování v kempu přímo u letoviska. Instruktoři vám poskytnou veškeré nutné vybavení a zavezou vás člunem až na místo ponoru.

Jachting a plavba

Ostrov Cres má fantastické podmínky pro plavbu a jachting, proto není nic snazšího než pronajmout si vhodné plavidlo a vydat se vstříc mořským dobrodružstvím. Některé plavby zdejších společností jsou nabízeny včetně služeb kapitána, který se o vše postará. Stačí si jen vybrat jeden z cílů ostrova Cres a vyrazit. Jediným vaším úkolem pak je vychutnat si luxusní výlet, který vám otevře obzory a umožní poznat ostrov z trochu jiného úhlu pohledu, neboť jsou místa, kam se jinak než po moři nedostanete. Případně se můžete od posádky něco naučit; jistě vás nechá si i pěkně zakormidlovat. A také plavání dostane zcela nový rozměr, protože skočit do vln rovnou z lodi je zkrátka nezapomenutelný zážitek. A co víc, když budete mít trochu štěstí, můžete kolem pobřeží Cresu spatřit zdejší kolonii hravých delfínů.

Jestliže je vaše duše ale spíše romantická než dobrodružná, určitě si nenechte ujít plavbu a koupání z lodi při západu slunce nebo v noci při svitu měsíce.

Stravování, restaurace

Vzhledem k jisté odlehlosti a zatím menší intenzitě turistického ruchu na ostrově Cres se do značné míry zachovaly zdejší kulinářské zvyky a tradiční recepty, s nimiž se můžete setkat ve většině konob a restaurací. Ostrované milují maso, které je vyjma sladkostí součástí téměř všech jídel. Oblíbené je především skopové ze zdejších ovcí, jež je připravováno jako pečeně, na grilu nebo s těstovinami. A téměř samozřejmostí, která nesmí na ostrovní tabuli chybět, jsou ryby a mořské plody z okolního moře. Z ostatních druhů masa je to pak třeba vepřové, které můžete ochutnat v podobě i nám známého ćevapčići, tedy masových válečků podobných tvarem grilovacím klobáskám a chutí karbanátkům. K ozvláštnění chuti nebo vytvoření různých chuťových kombinací se používá nejčastěji bylinek, česneku, olivového oleje, různě upravené zeleniny, ovčího sýra a pršutu.

Hudební a jiné festivaly, svátky, tradice

Gastronomické festivaly

Chorvati jsou proslulí svým kulinářským uměním a láskou k jídlu. Natož pak ostrované z místa jako je Cres, kteří si díky bohaté kulturní historii a jisté izolovanosti udrželi řadu gastronomických tradic a původních receptur. A proč nechávat takové poklady zavřené v šuplíku a vařit je jen doma nebo v restauraci? Proto přicházejí obyvatelé Cresu s mnoha festivaly, kde se utkávají v soutěžích a nabízejí své výtvory k ochutnání i všem návštěvníkům. Okusit tak můžete třeba guláš během červnového charitativního Gulášového festivalu, kdy se ale tato masová lahůdka připravuje především ze zvěřiny. Výtěžek pak putuje k potřebným. Dalším festivalem pro pravé fajnšmekry jsou dubnové Dny skopového masa a olivového oleje. Jde o soutěž, které se účastní všechny restaurace ostrova a předhánějí se v tom, kdo uvaří lepší skopovou pochoutku. V centru dění dalších festivalů jsou pak například ryby, třešně nebo fíky.

Lubenické hudební večery (Lubeničke glazbene večeri)

Asi 22 kilometrů od města Cresu a 5 km od letoviska Valun se na skále ve výšce necelých 400 metrů nachází tradiční vesnička zvaná Lubenice, kam se pořádají výlety za kulturním hudebním večerem v místním farním kostele. Akce se jmenuje Lubenické hudební večery (Lubeničke glazbene večeri) a nejde o událost ledajakou. Pořádá se pravidelně během celého léta už od 90. let minulého století a má za cíl oživit pomalu vymírající vesnici, odkud mladí lidé už dávno odešli a staří dožívají ve svých původních kamenných domcích s typickou ostrovní architekturou. Toto místo má proto zvláštní atmosféru, kterou ještě umocňují zvuky vážné hudby při těchto nezapomenutelných večerech. Z vesničky je navíc nádherný výhled na moře Kvarnerského zálivu a protější pevninskou část Chorvatska.

Kulturní večery v Cresu

Takzvané Kulturní večery v Cresu rozezní letní město tóny vážné hudby a gospelového zpěvu. Hudební produkce je přitom pod taktovkou vystupujících nejen z Chorvatska, ale i z jiných zemí. Součástí programu je také muzejní noc, veřejné čtení knih, promítání filmů a další akce na podporu kulturního dědictví města.

Letní karneval (v letovisku Cres) 

Karnevaly jsou vždycky o veselí, zábavě a kostýmech. A nejinak je tomu v případě červencového Letního karnevalu v Cresu. Přijíždějí sem dokonce celé karnevalové skupiny, aby pobavily nejen návštěvníky ostrova, ale i samy sebe, protože karneval je prostě jedna velká zábavná show plná tance a nevázaných radovánek ve víru hudby a průvodů.

Mezinárodní hudební festival CREScendo

Jazzový festival CREScendo se koná posledních několik let na konci srpna ve městě Cres. Mezinárodní hudební svátek, který do letoviska přináší nové svěží rozptýlení během léta, každoročně láká nejen známé hudebníky různých jazzových žánrů, ale také rok od roku početnější publikum. Událost je doprovázena dalším zajímavým programem, například výstavami.

Semenj (v letovisku Cres)

Semenj, v překladu trh nebo jarmark, byl odnepaměti součástí ostrovní kultury Cresu. Konal se po několik dní na počátku srpna a v průběhu staletí přerostl do velkých folklórních oslav Panny Marie Sněžné. Po druhé světové válce se na něj trochu pozapomnělo, ale v 90. letech minulého století byl opět obnoven a koná se dodnes. Má velkou účast návštěvníků i z řad turistů a zahrnuje různé kulturní akce, prodejní stánky a jako zlatý hřeb tombolu, jejíž výtěžek jde na charitativní účely.

Noční zábava

Ostrov Cres není zrovna znám jako party destinace, spíše naopak jde o místo ideální pro rodinnou dovolenou. Většina letovisek je tradičního rázu, s poklidnou atmosférou a zábavou odehrávající se spíše v relaxačním a odpočinkovém, případně sportovním duchu. Přesto se pár podniků najde, především ve městě Cres, kde můžete popustit uzdu svému večírkovému já a oddat se noční zábavě. U přístavní promenády najdete spoustu restaurací, barů, klubů a diskoték s nočním programem. Nejznámější diskotékou je Štala ve městě Cres, dále pláž Sveti Blaž, kde se přímo na pobřeží konají taneční a hudební party, a v neposlední řadě mají i některé kempy vlastní akce zahrnující muziku a tanec.

Sportovní aktivity

Alespoň nějaký sport či jiná pohybová aktivita bývá dnes již nedílnou součástí dovolené většiny lidí. A tak i ostrov Cres se tomuto trendu přizpůsobuje a zdejší specializované firmy jsou schopny zapůjčit prakticky veškeré vybavení od jízdního kola a motorky až po jachtu nebo potápěčskou výstroj.

Jestliže holdujete adrenalinu, potěší vás možnost lezení po skalách a již zmíněné potápění, můžete ale zkusit třeba i kitesurfing a windsurfing či si zachytat v moři s harpunou jako v dobrodružném filmu.

Pamětihodnosti, muzea

Pamětihodnosti hlavního města Cres

Muzeum města Cres

Městská lodžie

Benátská věž města Cres (Cresca Kula)

Městské opevnění a městské brány 

Farní kostel Panny Marie Sněžné 

Františkánský klášter 

Pamětihodnosti mimo hlavní město 

Kostel Narození Blahoslavené Panny Marie (v letovisku Beli)

Římský most (u letoviska Beli)

Bejski Toš – lis na olivy (v letovisku Beli)

Valunská deska a kostel sv. Marka 

Kostel sv. Antonína Velikého (v obci Lubenice) 

Kostel sv. Martina (v letovisku Martinšćica) 

Výlety 

Svou výbornou polohou v Kvarnerském zálivu mezi spoustou dalších ostrovů a kousek od chorvatské pevniny se Cres stává senzačním výchozím bodem pro pořádání výletů.

Nejbližším ostrovem z kvarnerské skupiny je Lošinj, s nímž je Cres propojen pomocí otočného mostu. Ostrov Lošinj se vyznačuje bohatou vegetací, krásnými plážemi a kolonií delfínů žijících ve zdejším chráněném moři, které můžete za dodržení přísných podmínek zpovzdálí pozorovat.

Druhým nejbližším ostrovem je trvale neobydlený ostrůvek Plavnik, kam se pořádají výlety z Krku i Cresu. Na Plavniku můžete poležet na některé z pláží v klidné zátoce a samozřejmě si i zaplavat. Krom toho je možné pozorovat řadu živočichů, třeba racky, divoké ovce, vysokou zvěř, orly, supy nebo želvy. Nicméně na ostrov se jezdí na zvířata nejen koukat, ale také je střílet, neboť Plavnik je oblíbenou loveckou destinací.

Dalším nedalekým ostrovem je Krk se spoustou zajímavých letovisek, pláží i památek. Vyrazit na něj můžete trajektem z přístavu Merag na ostrově Cres, přičemž se za pouhých 25 minut ocitnete v místě zvaném Valbiska na ostrově Krk. Případně si můžete vybrat i jednu z organizovaných lodních plaveb.

Zastávkou na vašich výletech po okolí Cresu se mohou stát ještě další, převážně menší ostrůvky, třeba Ilovik, ostrov květin a eukalyptu, Unije, příjemný ostrůvek bez aut, zaplavený zelení, s možností skvělého potápění, nebo Susak, přezdívaný písečný ostrov, který je taktéž bez přítomnosti automobilů a který navíc oplývá vinohrady, jedinečnými tradicemi a krásou nedotčenou přírodou jak na povrchu, tak pod mořskou hladinou.

Mapa