Základní informace o Střední Dalmácii

Region Střední Dalmácie se nachází v jižní části Chorvatska mezi oblastmi Severní a Jižní Dalmácie, přibližně od menšího letoviska Rogoznica, které se nachází kousek jižně pod Šibenikem až k přístavní vesničce Ploče.

Region má největší počet slunečných dní na východním jadranu. Během letních měsíců fouká od moře mistral a zajišťuje tak příjemné klima bez přehnaného horka a dusna.

Střední Dalmácie je turisticky oblíbený region, který v sobě spojuje nádhernou přírodu provoněnou levandulí, šalvějí a piniovými lesy s malebnými městečky s bohatou minulostí, romantickými přístavy a přívětivým azurovým mořem. Je to harmonická a půvabná přímořská oblast s malebnými zátokami, které ukrývají borovicemi stíněné pláže, řadou menších i větších ostrovů, ale také divokým horským pohořím, divokými vodopády a krasovými jezery.

Zalesněné svahy vnitrozemí ukrývají malé vesnice s tradičním hospodářstvím, kamennými zídkami obehnaná políčka olivové sady a vinohrady. Dalmatská krajina je prakticky celoročně zelená a plná vůní.

Díky své často pohnuté historii, která zkoušela své obyvatelstvo častými vpády cizích dobyvatelů, získal region velmi rozmanitou vynikající kuchyni. Kulinářské zážitky můžete vyzkoušet prakticky ve všech letoviscích i malých vesničkách. Díky více než stoleté tradici v cestovním ruchu mají zdejší letoviska opravdu co nabídnout. Turistická letoviska vesměs vyrostla okolo původních přímořských vesnic a městeček. Nejsou tedy jen od života odtržené komerční turistické resorty, ale návštěvník je tu v denním kontaktu s běžným životem místních obyvatel, což přispívá k autentické atmosféře.

Střední Dalmácie a její zajímavosti

Předním kulturním historickým i ekonomickým a správním centrem Střední Dalmácie je malebné město Split. Jeho historie sahá až do počátku 4. stol., kdy si zdejší krajinu zvolil pro stavbu svého paláce císař Dioklecián.

Kromě Splitu se může zápisem v seznamu kulturního dědictví UNESCO pochlubit také Trogir. Staré historické jádro města s řadou dobře dochovaných středověkých památek leží na ostrůvku, který s pevninou propojuje kamenný most.

Pokud se vydáte na výlet do vnitrozemí směrem k hranicím s Bosnou, naleznete nedaleko městečka Imotski dvě překrásná krasová jezera Modré a Červené jezero.

Pro milovníky hor je nejsnáze dosažitelným cílem pohoří Biokovo, kam se dostanete autem nebo autobusem. Zde je vám pak k dispozici řada značených turistických tras.

Mezi nejvýznamnější ostrovy Střední Dalmácie patří Hvar a Brač. Na každém z nich naleznete rušnější letoviska, pokud si však najdete čas a zajedete hlouběji do vnitrozemí nebo dál po pobřeží, naleznete nedotčenou přírodu zvoucí k romantickým procházkám i opuštěné pláže na koupání. Korunou pobytu na ostrově pak může být návštěva starobylého městečka.

Pláže Střední Dalmácie

Střední Dalmácie je vyhlášená svými krásnými plážemi. Pláže zde bývají dlouhé, s pozvolným přístupem do vody, obvykle oblázkové, ale najdete i pláže písečné. Členité pobřeží vytváří četné zátoky lemované piniovými lesy, které v horkých létech skýtají žádaný stín.

Řada pláží se pyšní oceněním modrou vlajkou. Voda je vesměs průzračná a čistá. Díky tomu je možné si užít i podmořského života buď díky šnorchlování, nebo potápění.

Většina organizovaných pláží u významnějších letovisek má širokou nabídku vodních sportů.

Doprava ve střední Dalmácii

Vzhledem k větší vzdálenosti od České republiky volí stále více návštěvníků raději leteckou dopravu. V oblasti Střední Dalmácie je letiště nedaleko Splitu a také na ostrově Brač.

Lze využít i železniční dopravu přes Záhřeb.

Tak, jako jinde i ve Střední Dalmácii si můžete v letoviscích zapůjčit kola, auta nebo skútr a vydat se na výlety po vlastní ose. Na řadě míst bývá možné i zapůjčení motorového člunu.

Atmosféru Střední Dalmácie je možné si užít například na kolech. Krajina vnitrozemí i na ostrovech je protkána sítí cyklostezek. V přístavech místních letovisek je často možné objednat lodní výlety po okolních ostrovech.

Historie Dalmácie

Oblast dnešní Dalmácie byla osídlena od starověku kmeny Ilyrů, mezi které patřili i Dalmaté, podle kterých má oblast jméno. Ilyrské obyvatelstvo se zabývalo zejména pastevectvím ovcí. Později se přesunulo dále na jih a patří mezi předky dnešních Albánců. Před začátkem našeho letopočtu ovládli území Římané a ustavili zde provincii Illyricum, později po roce 69 n.l. provincii Dalmatia. Tato provincie byla podstatně rozlehlejší, než dnešní Dalmácii a zahrnovala rovněž území Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, části Srbska a Albánie.

Formálně patřila Dalmácie k Byzantské říši do roku 1102. V 6. a7. století na území přišly slovanské kmeny Srbobé osídlili jižní Dalmácii a na území severní a střední Dalmácie se usadili Chorvaté. Mnohá pobřežní města však zůstala obydlena latinským obyvatelstvem. Od roku 986 byla Dalmácie spojena personální unií s Chorvatským královstvím a jeho prostřednictvím pak od roku 1102 s Uhrami. Některá pobřežní města byla pod Benátskou správou. Dubrovník a okolí vyhlásil ve 14. stol. Republiku Dubrovník (uznávali nadvládu nejprve Uherskou a později Osmanské říše). Roku 1699 získala Benátská republika k pobřežním městům i Dalmatské pobřeží. Vládu si zde udržela až do svého konce v roce 1797.

Mírovou dohodou Campo Formio v roce 1797 získala území Dalmácie (vyjma Dubrovníku) Habsburská monarchie. Po prohrané bitvě u Slavkova ji však přenechala Napoleonovi, který ji přičlenil nejprve k Italskému království, později k Francii. Po roce 1815 byla Dalmácie navrácena Habsburkům. Tentokrát již včetně Dubrovníku (Republika Dubrovník byla zrušena 1808) a Kotoru. Hlavním městem se stal Zadar. Úředními jazyky byla Italština a srbochorvatština. Většinu úředních míst obsazovali dalmatští Italové, pouze úřad místodržícího byl tradičně obsazován Jihoslovanem.

Po 1. světové válce byla většina území dnešní Dalmácie součástí Království SHS (Srbů, Chorvatů a Slovinců). Během 2. světové války připadla část vnitrozemí Nezávislému státu Chorvatsko, část pobřeží Itálii. Po 2. světové válce se stala součástí Jugoslávie.

Roku 1991 vyhlásilo Chorvatsko, jehož součástí byla i Dalmácie nezávislost. Následovalo několik let tvrdých bojů mezi Srby a Chorvaty. V roce 1995 vyly desetitisíce srbských obyvatel vyhnány a Dalmácie připadla Chorvatsku celá, vyjma Boky Kotorské, která patří Bosně a Hercegovině.

Mapa