Chorvatské přímoří je zhruba 140 kilometrů dlouhá pobřežní oblast v západní a jižní části Chorvatska, která je ohraničena ze strany od vnitrozemí Dinárským pohořím, ze strany od moře jadranským zálivem Kvarner, ze severu poloostrovem Istrie a z jihu Dalmácií. V podstatě jde o jeden dlouhý pás mořského břehu, jenž lemuje okraje Chorvatska od města Rijeky přes letoviska Bakar, Kraljevica, poté se napojuje na Crikvenickou riviéru (Jadranovo, Dramalj, Crikvenica a Selce) a pokračuje dále jihovýchodně přes letoviska Novi Vinodolski, Klenovica, přístav Senj, Sveti Juraj, Jablanac, Priznu a končí až v Karlobagu.   

Cestovní ruch a jeho rozvoj není na Chorvatském přímoří ničím novým. Už ve 20. letech 20. století, tedy mezi první a druhou světovou válkou, kdy fungovalo pravidelné železniční spojení mezi Prahou a Rijekou, patřila některá zdejší letoviska k oblíbeným cílům českých a slovenských turistů. Čechoslováci tu dokonce vlastnili mnohé nemovitosti, včetně hotelů nebo penzionů, ale i ozdravných sanatorií, jež byla součástí tehdejšího přímořského lázeňství. K tomuto druhu turistiky se nyní mnohá letoviska vracejí a navazují na něj službami v oboru spa, wellness a rehabilitace.

Ač se jednotlivé resorty rozrůstají a modernizují, uchovávají si zatím převážně svůj charakter malých pobřežních městeček, kde vládne klid, pohoda a pomalejší životní tempo. Proto je i počet příchozích rekreantů nižší než v jiných oblastech Chorvatska a co do jejich složení jde spíše o rodiny s dětmi. Výjimkou je snad jen Crikvenická riviéra, jejíž letoviska jsou o něco živější a nabídka služeb i ubytování pestřejší.

Chorvatské přímoří představuje jakousi spojnici mezi pevninským Chorvatskem a ostrovy Kvarnerského zálivu. Z tohoto důvodu je pobyt v některém z jeho letovisek velmi dobrý nápad, pokud nechcete dovolenou trávit pouze na pláži, ale rádi vyrážíte do přírody nebo za památkami. V blízkosti je několik národních parků v pohoří Velebit (NP Severní Velebit, NP Risnjak, NP Paklenica), slavná Plitvická jezera, město Pula na Istrii s antickým amfiteátrem a spousta přírodních, historických a kulturních zajímavostí na ostrovech Krk, Rab, Pag, Cres nebo Lošinj. A podívat se dá i mimo Chorvatsko – do Itálie nebo Slovinska.

Celá oblast Chorvatského přímoří je protnuta silniční sítí, je napojena prostřednictvím Krckého mostu na ostrov Krk a lodními linkami pak i na další ostrovy. A samozřejmě nechybí ani doprava letecká. Hlavním letištěm regionu je letiště Rijeka na ostrově Krk, ale využít je možné také letiště v Pule a Zadaru nebo v italském Terstu.  

Pobřeží Chorvatského přímoří vyniká tvarovou různorodostí, způsobenou množstvím zátok a zálivů, v nichž se ukrývají pěkné pláže. Ty jsou povětšinou oblázkové nebo kamenité, obestřené zelení nebo skalisky. Co ale mají všechny pláže Chorvatského přímoří společného, je čistá, křišťálově průzračná voda Jaderského moře a převážně i mírná svažitost mořského dna. Několik pláží v této oblasti se pyšní Modrou vlajkou, prestižním oceněním, které odměňuje ty nejlepší za jejich dobré služby, údržbu, čistotu a všeobecnou kvalitu. A v neposlední řadě patří k pobytu u moře sport. Na Chorvatském přímoří je to především plavání v moři, vedle toho ale také jízda na člunech nebo šlapadlech a jachting, windsurfing, šnorchlování, potápění, vodní polo, vodní basketbal a plážový volejbal.

Geografie a příroda 

Příroda Chorvatského přímoří možná není až tak kontrastní jako ta istrijská nebo dalmácká, přesto má své kouzlo. Celé pobřeží od Rijeky po Karlobag tvoří přímořský pás s četnými zátokami, které jsou vyplněny skalisky a převážně oblázkovými plážemi se zeleným porostem v pozadí. Jen kousek od břehů se počíná terén vlnit a vzdouvat až k vrcholům vápencového Dinárského pohoří a zejména jeho masivům Kapela a Velebit, které se jako hradba táhnou podél celého Chorvatského přímoří a propůjčují zdejším břehům a plážím jedinečnou kulisu.

V rozlehlých horách dinárského systému v blízkosti Chorvatského přímoří byly vyhlášeny hned tři významné národní parky, které rozhodně stojí za návštěvu (popisy parků jsou v sekci Národní parky Chorvatska):

Národní park Risnjak 

Národní park Severní Velebit 

Národní park Paklenica 

Klima a počasí 

U břehů Jadranského moře v oblasti Chorvatského přímoří vládne příjemné středomořské klima, které se vyznačuje teplými léty a mírnými zimami. Pokud se sem chystáte na letní dovolenou s koupáním v moři, nejideálnějšími budou měsíce červen, červenec a srpen, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 27 stupňů Celsia. V zimě na Chorvatském přímoří spíše prší než sněží, přičemž mráz nebo sněhová pokrývka jsou výjimečné nebo trvají velmi krátce, maximálně několik dní. Srážek spadne na Chorvatském přímoří nejméně během léta a i ve srovnání s vnitrozemím tu neprší tak často.

Typickým jevem Chorvatského přímoří jsou silné, převážně zimní větry, které mají nezanedbatelný vliv na zdejší klimatické podmínky. Nejznámější je studený vítr bóra, který silně vane z pevninského Chorvatska a skrze hory se dostává až ke břehům a nad okolní ostrovy. V létě se však objevuje zřídkakdy. Nejčastěji a nejintenzivněji jej pociťují v přístavu Senj, tedy zhruba v prostředku Chorvatského přímoří.  

Flora a fauna

Charakter flory a fauny Chorvatského přímoří je dán jednak mírným středomořským podnebím a jednak polohou, tedy přítomností moře a nedalekých hor. U břehů si můžete všimnout středomořských stromů, keřů a dalších rostlin, jako dub, vavřín, z bylin rozmarýn nebo šalvěj. V zahradách se díky příznivému počasí daří okrasným květinám. Přímořská zvířena je zastoupena racky, kormorány a dalším ptactvem, podmořský svět má zase své reprezentanty ve stovkách různých druhů ryb, hlavonožců a jiných živočichů.

Samostatnou kapitolou jsou tři národní parky, které se nacházejí v dojezdové vzdálenosti od Chorvatského přímoří. Jsou jimi Risnjak, Severní Velebit a Paklenica.

První jmenovaný – Národní park Risnjak – je, pokud jde o flóru, velice bohatý a rozmanitý. Je tomu tak i díky skutečnosti, že lidská ruka zasáhla do tohoto přírodního skvostu jen zcela nepatrně nebo vůbec. Během návštěvy parku tak můžete obdivovat husté lesy složené z buků, smrků a jedlí, ve vyšších polohách se pak vyskytuje spíše nižší rostlinstvo nebo kosodřeviny. Nicméně výjimkou nejsou ani vzácné a endemické rostliny. Zdejší klima prospívá třeba protěžím nebo horským orchidejím. Park je také domovem mnohých zvířat, například medvědů, vlků, kočkovitých šelem, včetně vzácného chráněného rysa, podle nějž byl park pojmenován (risnjak v překladu znamená rys), dále tu žije vysoká zvěř jako jeleni nebo srnky, horští kamzíci a divoká prasata.

Druhým zmíněným je Národní park Severní Velebit. Také jeho území je z větší části zalesněné a pokryté pestrou vegetací, což si můžete ověřit na rozlehlých voňavých loukách a v zelenavých dolinách, ale i v kopcích porostlých temnými lesy. V parku má své místo na téměř neskutečných 2 700 druhů rostlin, z nichž necelá stovka je endemických, tj. takových, které nežijí nikde jinde na planetě Zemi. I také z tohoto důvodu vznikla zdejší botanická zahrada, která uchovává velebitskou květenu pěkně pohromadě na jednom místě. Patří k ní třeba irisy nebo nádherné lilie. Ze zvířecí říše našli své útočiště v Národním parku Severní Velebit medvědi, vlci, kočkovité šelmy, kamzíci a další živočichové.

A konečně třetím parkem je Paklenica, která se pyšní nedotčenými lesy, převážně bukovými a borovicovými. Počet zdejších druhů rostlin dosahuje tisícovky, z toho necelých 80 je endemitů, tedy vzácných exemplářů, které žijí jen tady a nikde jinde na zeměkouli, například zdejší horský zvonek. Park je domovem mnohých druhů zvířat, mezi něž se řadí třeba medvěd, vlk, liška, rys, srna, draví ptáci (supi, orli, jestřábi, sokoli), ale v jeskyních tu narazíte i na netopýra.

Historie regionu Chorvatské přímoří

Už od starověkých dob se Chorvatské přímoří potýkalo s neustálými změnami panovníků a vládnoucích mocností. A tak se na tomto území postupně vystřídali Římané, několik germánských kmenů, Byzantinci, zástupci Franské říše i samotní Chorvati. Ti začali přicházet až v 7. století našeho letopočtu a do počátku 11. století začlenili přímořskou oblast do svého Chorvatského království. Hlavním městem regionu se tehdy stal přístav Senj. O pár století později už ale okolním oblastem jako Istrie, Dalmácie nebo některé ostrovy Kvarnerského zálivu poroučela Benátská říše, nikoli však Chorvatskému přímoří, jemuž se podařilo tlaku Benátčanů odolat. Díky této skutečnosti se tu dnes nesetkáme s benátskou architekturou, která je typická pro přilehlé regiony a je znatelná na mnoha tamních pamětihodnostech.

Od konce 15. až do konce 17. století se o převzetí moci nad přímořím pokoušela Osmanská říše. Na obranu pobřežního území proto byla za pomoci vládnoucích Habsburků a takzvaných Uskoků, tedy pirátů a polovojáků z lidu, vybudována řada opevnění na obranu před Turky a Benátčany, kteří měli taktéž stále o území zájem. V tomto období narostla na významu pevnost Nehaj, která dodnes stojí u dnešního letoviska Senj. Turkové se nakonec museli stáhnout a svůj boj definitivně vzdát. Na počest statečných Uskoků se dnes v resortu Senj koná každoroční letní slavnost nazvaná jak jinak než Uskok.

Po složitých teritoriálních manévrech a změnách, které probíhaly od 18. do počátku 20. století, kdy jednotlivé části území dnešního Chorvatského přímoří vlastnila mimo jiné i Francie, Rakousko nebo Maďarsko, nastává první světová válka. Zaniká Rakousko-Uhersko a s ním i jeho vlastnictví přímořského regionu, který tak přechází pod nově vzniklou Jugoslávii. Záhy si však Istrii a území kolem Rijeky přivlastňuje Itálie, a to na dlouhých 25 let, tedy až do druhé světové války, kdy se k italské okupaci přidává ještě německá. Po druhém světovém válečném konfliktu se přímoří vrací opět do rukou Jugoslávie.

Nicméně druhá světová válka znamenala pro Chorvatské přímoří citelnou ránu. Slušně se rozvíjející turismus a lázeňství z počátku nového tisíciletí byly výrazně utlumeny. Vzkříšení nastává až v 60. letech, kdy sice opět vzrůstá zájem o zdejší letoviska, současně se ale začínají v praxi realizovat plány státu na budování průmyslových podniků právě kolem pobřeží. Dochází tak ke znečištění vzduchu a znehodnocení do té doby pěkné krajiny ošklivými továrnami. Obrat nastává po občanské válce v zemi, kdy se Chorvatské přímoří ustanovením svobodného Chorvatska stává roku 1991 jeho součástí.

Nová chorvatská republika přehodnotila dosavadní strategie a zvolila cestu změny směrem k posílení cestovního ruchu a zlepšení ekologické situace regionu, neboť si plně uvědomila důležitost turistiky jako jednoho ze zdrojů zdejší ekonomie. Tento úkol jí bezesporu ulehčila i skutečnost, že Chorvatské přímoří nebylo zasaženo boji jugoslávské války. Od 90. let tak byla nastartována nová éra, kdy se počaly rušit průmyslové podniky a odstraňovat ekologické zátěže, vznikat nová letoviska a původní se opět rozvíjet. A tento pozitivní rozvoj probíhá dodnes. O jeho úspěchu svědčí mimo jiné také to, že některé pláže Chorvatského přímoří získaly prestižní ocenění Modré vlajky, které je udíleno za čistotu a kvalitu moře i pláže.

Pláže, koupání, plážové aktivity

Bakarac (u letoviska Kraljevica)

Bivio (u letoviska Rijeka)

Brajdica (u letoviska Rijeka)

Diga (u letoviska Senj)

Druga Draga (u letoviska Senj)

Glavanovo (u letoviska Rijeka)

Grčevo (u letoviska Rijeka)

Igralište (u letoviska Rijeka)

Kalić (u letoviska Sveti Juraj)

Kantrida (u letoviska Rijeka)

Karlobag (u letoviska Karlobag) 

Klenovica (u letoviska Novi Vinodolski)

Kostanj (u letoviska Rijeka) 

Lišanj (u letoviska Novi Vinodolski)

Oštro (u letoviska Kraljevica)

Ploče (u letoviska Rijeka)

Preluk (u letoviska Rijeka)

Prva Draga (u letoviska Senj)

Sablićevo (u letoviska Rijeka)

Skalete (u letoviska Rijeka)

Škver (v letovisku Senj)

Teplo (u letoviska Klenovica)

Ujča (u letoviska Sveti Juraj)

Uvala Scott (u letoviska Kraljevica)

Žurkovo (u letoviska Rijeka)

Turistická vybavenost, turistické aktivity, atrakce, zajímavosti

Ubytování 

Ubytování na Chorvatském přímoří odpovídá téměř přímou úměrou velikosti jeho resortů. V těch větších, jako je třeba Rijeka nebo Crikvenica, si můžete dopřát luxusnějšího přenocování v některém z lepších hotelů. V ostatních resortech, které jsou převážně klidnějšího rázu, se jedná spíše o menší hotely, hostely, soukromé apartmány a pokoje nebo oblíbené kempy, ať už stanové nebo ty určené pro karavany a automobily. Zdejší pobyt je tedy vhodný zejména pro rodiny s dětmi, méně náročné rekreanty a všechny ostatní, kteří chtějí svou dovolenou strávit dále od přeplněných pláží a rušných lokalit. Nicméně jednotlivá letoviska Chorvatského přímoří se postupně rozrůstají, modernizují a příchozí návštěvníci objevují stále nová místa, která mají taktéž potenciál k dalšímu rozvoji v oblasti cestovního ruchu. Takže nové příležitosti v oboru pohostinství a ubytování, ale i sportu a zábavy, tu rozhodně jsou a máme se jako turisté nač těšit. K tomu dozajista přispívá i infrastruktura, kterou se chorvatský stát snaží nadále budovat a zdokonalovat.

Důležitou součástí Chorvatského přímoří je lázeňství, které je doménou především Crikvenice a jejího okolí. Po tradici přerušené válečnými konflikty, nedostačující infrastrukturou, bujícím průmyslem a následně, zcela pochopitelně, odlivem turistů se začínají místní k tomuto odvětví znovu vracet. Využívají přitom zdejší čerstvý vzduch prosycený solí a mořskou vodu, které mají příznivé účinky na lidské zdraví. K ozdravným pobytům tak lákají nově vystavěná nebo zrekonstruovaná sanatoria s bohatou nabídkou wellness a léčebných služeb.

Turistika, pěší túry, výlety

Chorvatské přímoří nabízí celou řadu příležitostí, jak si užít pěších túr, horských výšlapů nebo cyklistických vyjížděk. Už jen přítomnost tří národních parků v okolí rozlehlého pobřeží – NP Risnajk, NP Severní Velebit a NP Paklenica – je zárukou, že nejtajnější touhy vášnivého turisty budou beze zbytku uspokojeny. Ve všech parcích jsou značené trasy nebo naučné stezky, které vás provedou všemi zajímavými místy, krásnými scenériemi a kolem přírodních skvostů.

Pouhých 16 km od Rijeky se nachází istrijské městečko Opatija, v jehož okolí se táhne několik cyklistických stezek různých obtížností. Některé jsou snadnější, určené pro rekreační cyklisty a pohodovou jízdu, některé zase naopak dobrodružnější, které zaberou i více hodin. Mezi druhé jmenované patří třeba stezka vedoucí až k rezervaci Učka. A pokud by vám snad nestačilo Chorvatské přímoří a jeho okolí, vydejte se na ostrovy Krk, Rab, Cres nebo Lošinj, kde jsou k dispozici několikahodinové okruhy pro jízdní kola, dlouhé na desítky kilometrů.

Příjemné procházky vás čekají nedaleko Crikvenice kolem řeky Dubračiny a Staré Crikvenice, kde jsou k vidění zbytky původních domů, ale i stavení stále užívaná zdejšími staršími obyvateli. Za horským hřebenem podél Crikvenice už se rozkládá údolí Vinodol, které je dalším cílem poznání a výletů po svých. Poté se krajina opět vzdouvá a vrcholy tu dosahují lehce přes tisíc metrů. Z Crikvenice zabere chůze až k nim zhruba 4 až 6 hodin. Cestu je tedy vhodné si dobře rozplánovat a hlavně vyrazit brzy. Kolem Crikvenice a údolí Vinodol je celkem 6 turistických tras, které vedou různorodou krajinou od hor a lesů až po louky a pobřeží podél blankytného Jaderského moře a dolů do přímořských letovisek jako Jadranovo, Selce nebo Novi Vinodolski a kolem historických pamětihodností. Z vyvýšených míst se vám navíc naskytne nezapomenutelný pohled na mořskou hladinu, skály a městečka pod nimi.

V celé kvarnerské oblasti je kolem dvacítky cyklostras a ještě více tras pěších. Jestliže je tedy právě tento druh aktivity vaší doménou, doptejte se na turistickou nebo cyklistickou mapu v některé z cestovních kanceláří, v hotelu nebo informačním centru, dobře se připravte na cestu a můžete směle vyrazit.

Potápění a šnorchlování

Největší či nejznámější potápěčské kluby Chorvatského přímoří se nacházejí v Rijece a v letoviscích Crikvenica, Novi Vinodolski a Selce.

Ve vodách kolem Rijeky je v různých hloubkách k vidění několik vraků potopených lodí. Nejpopulárnější z nich je vrak saúdskoarabské nákladní lodi El Hawi Star, která tu ukončila svou plavbu v roce 1982. Loď je dlouhá přes 100 metrů a můžete z ní vidět palubu, stěžně, kotvu, obří lodní šroub i úložný prostor s původním nákladem, kterým byla dlažba a mahagonové dřevo. Rozhodně však kolem vraku není pusto. Podél boků, ve škvírách i mezi stěžni proplouvají početná hejna nejrůznějších ryb a rybek, občas se někde objeví i ropušnice, hvězdice nebo krab.

Druhým vrakem je pak Sigrid, která byla nákladní lodí až do roku 1977, kdy se jí stal osudným silný vítr. Potopila se v blízkosti chorvatského pobřeží u Rijeky a dnes je z ní hojně navštěvovaný podmořský vrak, ke kterému vyrážejí potápěči z celého světa. Loď se nachází v hloubce mezi 20 až 30 metry, je dlouhá přes 70 metrů a široká více než 10 metrů. Kolem ní můžete spatřit spoustu ryb a další mořské zvířeny.

Výhodou je, že všechna potopená plavidla leží ve vzdálenosti maximálně 20 minut jízdy lodí od břehu Rijeky.

V centru letoviska Selce je v provozu potápěčské centrum, které má již více než 20letou tradici. Jako takové zná zdejší vody lépe než kdokoli jiný a zaveze vás na ta nejzajímavější místa, ukáže vrak rybářské lodi a doprovodí vás do kouzelných podvodních lokalit plných mořského života.

Kolem Rijeky a vůbec celého Chorvatského přímoří se vyskytuje na několik desítek dalších potápěčských lokalit, a tak stačí si jen vybrat a vydat se do hlubin moře.

Jachting a plavba

Jachting a plavba vůbec mají své nesporné výhody. Jednak jde o výjimečný zážitek ze samotného brázdění moře, na druhé straně může jít o jisté dobrodružství a příjemný pocit svobody, kdy lze kdykoliv zakotvit v pěkné zátoce, vykoupat se na otevřeném moři nebo se podívat do míst, kam ze souše jednoduše není přístup možný. I proto se neustále zvyšuje poptávka po pronájmu jachet nebo lodí po celém pobřeží Chorvatska, Chorvatské přímoří nevyjímaje. Jsou dokonce i lidé, kteří trvale nežijí na chorvatském území, ale přesto si pořizují plavidla vlastní, které přes zimu uskladňují na suchých kotvištích. Ani čeští jachtaři a milovníci lodních vyjížděk již dnes nejsou v tomto ohledu žádnou raritou.

Plavba samozřejmě ale není jen zábava a je potřeba dodržovat určitá pravidla. Ještě před tím, než tedy vyrazíte, je dobré zjistit si veškeré podrobnosti, abyste pak netrávili zbytečně čas vyřizováním formalit a mohli si co nejvíce času užít právě na moři. Obzvláště to platí pro vstup do chorvatských vod a na chorvatské pobřeží přes moře, kdy je nutné se podobně jako při silniční, železniční nebo letecké dopravě podrobit pasové a hraniční kontrole, předložit řadu dokumentů, například seznamy osob na palubě, a dále zaplatit poplatky nebo pobytové taxy.

O oblíbenosti plavebního sportu svědčí každoroční rijecká regata, která se koná vždy v červnu pod názvem Fiumanka. V roce 2017 už jde o 18. ročník a jako obvykle se jej účastní závodníci z celého světa. Přihlášení do závodu je přitom zdarma, protože tento tradiční svátek plachtění razí hezkou ideu, že sport je zábava a že důležité není vyhrát, ale užít si radost ze hry a poznat se s ostatními jachtařskými nadšenci.

Stravování, restaurace v regionu Chorvatské přímoří

Dobře se najíst lze samozřejmě kdekoliv na Chorvatském přímoří, neboť v každém letovisku narazíte na nějakou tu hospůdku, restauraci nebo alespoň bistro či stánek s občerstvením. V četných kavárnách jsou pak podávány hlavně nápoje a lehčí jídla.

Kdo zatouží po skutečném gastronomickém zážitku, nechť se vydá do rybářské osady Volosko vzdáleného asi 44 km od Rijeky. Nabídka zdejších domáckých a osobitých restaurací i jejich jídelníčků je velmi bohatá a vybere si i ten největší gurmán.

Přímo v Rijece ochutnejte v některé z restaurací u přístavu skvěle připravené mořské plody, ryby nebo chobotnice a hlavně bílé víno. Nechybí zde ani luxusní restaurace s vyššími cenami, nebo naopak levnější, třeba italské taverny s oblíbenou nabídkou pizzy, těstovin, salátů a ryb.

V Rijece a větších letoviscích můžete zajít na místní trh a nakoupit si čerstvé ovoce a zeleninu, případně vás vůně zavede do pekárny s čerstvě upečenými bagetami, chlebem a tradičním plněným pečivem.

Hudební a jiné festivaly, svátky, tradice

Karneval v Rijece

Rijecký karneval patří k vůbec největším událostem svého druhu v Evropě. Koná se vždy v únoru již od roku 1982 a účastní se jej na více než deset tisíc lidí z evropského kontinentu, potažmo z celého světa. Nezůstává ovšem jen u pestrobarevných masek, převleků a kostýmů v divokých průvodech. Součástí karnevalu jsou koncerty, party, večírky, vystoupení a další společenské či charitativní akce, vždy minimálně se špetkou folkloru a tradičních zvyků. Zlatým hřebem celého karnevalu je vždy monstrózní průvod masek rijeckým Korzem, tedy největší, nejpopulárnější a nejluxusnější třídou města Rijeka.

Rijecké letní noci

Rijecké letní noci jsou kulturním svátkem města trvajícím od června do července. Místem jeho konání je jednak chorvatské národní divadlo v Rijece a jednak další místa ve městě. Zájemci o jedinečný zážitek si mohou užít celé řádky operních i divadelních představení, koncertů a dalších podobných akcí, při nichž bývají hosty i známé hvězdy ve svých oborech z celého světa.

Hudební festival Hartera v Rijece

Festival elektronické hudby Hartera si již vybudoval své pevné zázemí v Rijece a má již také poměrně slušnou tradici, neboť se koná od roku 2005. Každoroční zábavná hudební show se odehrává v bývalé výrobně cigaretového papíru u břehů řeky Rječiny. Tato lokalita je pro uvedený druh akce zcela ideální – nachází se jen kousek od centra Rijeky a současně dost daleko na to, aby bylo možné otočit hlasitost pěkně doprava, tak jak to mají příznivci elektro žánru rádi. A protože fanoušků míří za tímto kvalitním festivalem pravidelně na tisíce z celé Evropy, potažmo z celého světa, řadí se dnes Hartera mezi nejlepší hudební festivaly Chorvatska a získává i nejrůznější ceny a vysoká umístění na žebříčcích popularity.

Letní karneval v Klenovici 

Několikadenní Letní karneval je pořádán každoročně v letovisku Klenovica, a to v měsíci srpnu. Součástí jeho bohatého programu je přehlídka a rej masek, kterých tu můžete na jednom místě zahlédnout až téměř neuvěřitelné tři tisícovky. Zábava je bujará, začíná vždy ráno a končívá v noci.

A právě Letní festival v Klenovici je navíc jedinečnou příležitostí k nevšednímu zážitku, který skýtá zdejší několikasetletá folklorní tradice. Jmenuje se Novljansko kolo a jde o tradiční tanec, kterého se účastní stovky lidí v krojích i v civilu, doprovázený písněmi o slavných hrdinech a jejich chrabrých činech.

Mezinárodní letní karneval v Senj 

Mezinárodní letní karneval v Senj, jak název evokuje, je svátkem živým, zábavným a nevšedním, a to minimálně díky světovému rozměru, který předpokládá účast nejen Chorvatů, ale i dalších národů. Potkat tu tak můžete – vedle místních obyvatel z letoviska Senj, z přímořské Rijeky nebo vzdálenějšího Záhřebu – taktéž účastníky ze zemí mimo hranice Chorvatska, například ze Slovinska, Itálie, Rakouska, Maďarska, Polska, Švédka a v neposlední řadě z ČR a Slovenska. Mezinárodní letní karneval v Senj tak patří k největším událostem Jadranu.

Svátek masek se koná v přístavním městě Senj od 60. let minulého století vždy na počátku srpna, kdy je pěkné počasí a kdy se na celém Chorvatském přímoří vyskytuje velké množství turistů. O publikum je tak bez problémů postaráno. Vždy v sobotu, kdy oslavy vrcholí velkolepým průvodem masek, přihlíží divokému reji zhruba 25 tisíc diváků. Aby se všichni vystupující mohli ukázat v plné kráse, trvá karneval celých 6 dní a nocí.

Dny Uskoků v Senj

Během 2 až 3 dnů v měsíci červenci se celé městečko a přístav Senj vracejí do daleké minulosti, přesněji řečeno do středověku, kdy se právě tady soustředili tehdejší partyzáni a piráti, zvaní Uskoci. Ti si vzali za cíl ubránit břehy Chorvatského přímoří před útočnými Turky a Benátčany, kteří usilovali o ovládnutí chorvatského území. Dodnes je u letoviska Senj k vidění obranná pevnost zvaná Nehaj, kterou Uskoci vybudovali v 16. století.

Dnes si Senj své hrdinné bojovníky připomíná každoročním svátkem, jehož součástí jsou bohaté hostiny, ukázky řemesel a středověkých zvyklostí, hrají se staré hry a používají tehdejší zbraně i nástroje. Během slavností můžete ochutnat lahodnou krmi, která se tehdy připravovala, prohlédnout si kostýmy, v kterých se procházejí lidé ulicemi nebo prodávají ve stáncích své zboží, poslechnete si hudebníky a jejich živou produkci a nakonec se stanete svědky rekonstrukce původních bojů, které zahrnují rytířské a šermířské souboje nebo střelbu z luku.

Noční zábava

Jak bývá obvyklé i v jiných podobných destinacích, noční život či večerní zábava se soustřeďují i na Chorvatském přímoří především do větších letovisek a měst. Bohatý výběr proto hledejte zejména v Rijece a Crikvenici. 

Rijeka má jako hlavní město oblasti a současně třetí největší město celého Chorvatska připravenu pestrou paletu nejrůznější zábavy pro široké spektrum návštěvníků, jak se na správnou metropoli sluší a patří. Večer tak můžete zavítat třeba do Chorvatského národního divadla Ivana Zajce, kde se hraje činohra, balet i opera. Po hezkém kulturním zážitku, kdy je noc ještě mladá, vás přivítají rijecké noční kluby. Patří k nim například atraktivní taneční podnik zvaný Terminal, který láká hlavně mladší ročníky, a to na hudbu až do rána a mimo jiné i na pěkný výhled na rijecký přístav. Podobným, navíc ještě romantickým, je podnik Nina 2, který není umístěn v žádné budově, ale rovnou na lodi, která trvale kotví v přístavu. Během dne je příjemným barem, po setmění se ale stává cílem milovníků tance a noční zábavy za doprovodu živé produkce místních DJů. Kdo má však raději spíše klidnější povyražení, tomu přijde vhod některá z kaváren, třeba známá Filodrammatica spojená s knihkupectvím nebo kavárna a bar Gradena s příjemným hudebním doprovodem a nádherným výhledem na moře, umístěná na kopci nad městem, a to přímo v prostorách zdejšího hradu.

V Crikvenici, hlavním letovisku Crikvenické riviéry, můžete navštívit mnohé diskotéky, kluby, bary, taneční terasy nebo kavárny a vinárny, a to nejen v centru, ale především kolem pláže Crni mol, která je středobodem zábavy po setmění s celonočním provozem až do rozbřesku. A nechybí ani kasino.   

V ostatních letoviscích můžete očekávat spíše menší podniky, místy diskotéky a bary nebo živější kavárny.

Sportovní aktivity

Vzhledem k množství pláží kolem břehů celého Chorvatského přímoří se jako hlavní aktivita nabízí koupání, plavání v moři a přidružené vodní sporty, jako šnorchlování, potápění, vodní pólo, vodní basketbal, ale také windsurfing, jízda na šlapadlech nebo vodních lyžích, plavba a jachting či plážový volejbal. Z moderních sportů, které jsou právě in, tu můžete vyzkoušet wakeboarding, kneeboarding nebo paragliding.

V oblasti nedaleké chorvatské vysočiny zvané Gorski kotar (cca 50 km od Rijeky) se naskýtá spousta příležitostí pro příznivce divokých vodních sjezdů na raftech nebo kanoích, a to ať už na horním toku řeky Kupy, na Čabrance nebo na řece Dobra.

Na Chorvatském přímoří a v jeho okolí je možné se věnovat sladkovodnímu i mořskému rybolovu, myslivosti, pěší a horské turistice, cyklistice, tenisu, volejbalu, basketbalu nebo v zimním období dokonce lyžování, a to v lyžařském středisku Platak cca 40 km od Rijeky, v olympijském centru Bjelolasica cca 66 km od Rijeky a několika dalších.

V Crikvenici potěší nejen příznivce adrenalinové zábavy, ale i rodiny s dětmi takzvaný Adrenalin park, který má v nabídce různé atrakce od lanového centra s různými prolézačkami, můstky a sítěmi až po paintballové hřiště.

Pamětihodnosti, muzea

Pamětihodnosti hlavního města Rijeky

Hrad Trsat

Městská věž na Korzu

Římská brána (Stara Vrata)

Muzeum města Rijeka

Guvernérský palác a Muzeum mořeplavby a historie

Přírodovědné muzeum

Kostel Panny Marie Trsatské

Katedrála sv. Víta

Kapucínský kostel Panny Marie Lurdské

Pamětihodnosti mimo hlavní město

Kostel svatého Filipa a Jakuba (v letovisku Novi Vinodolski)

Frankopanský hrad a věž Kvadrac (v letovisku Novi Vinodolski) 

Pevnost Nehaj (v letovisku Senj)

Katedrála Panny Marie (v letovisku Senj)

Výlety v regionu Chorvatské přímoří

Pobytem v některém z letovisek Chorvatského přímoří se vám otevírá nespočet možností, kam vyrazit na pěkný výlet. Pobřežní region je totiž rozlehlý a jeho strategická poloha z něj činí skvělou startovací čáru pro poznávací vyjížďky nebo výšlapy po okolí.

Prakticky „za humny“ můžete navštívit poloostrov Istrie, kde na vás čeká řada letovisek, pláží i památek a dalších turistických atrakcí, například lázeňské městečko Opatija nebo město Pula s obřím antickým amfiteátrem.

Pokud zůstáváte v Rijece nebo v její blízkosti, vyplatí se podívat se do Národního parku Risnjak, neboť leží jen cca 60 km od města. Jestliže se ubytujete o něco jižněji, třeba na Crikvenické riviéře nebo v Novi Vinodolski, Klenovici a Sveti Juraj, budete to mít kousek do Národního parku Severní Velebit (25 až 66 km podle výchozího bodu). A v případě, že si pro svou dovolenou vyberete nejjižnější část Chorvatského přímoří, třeba Karlobag, budete potřebovat jen necelou hodinku autem, abyste se dostali do Národního parku Paklenica (cca 50 km z Karlobagu).

Daleko to z Chorvatského přímoří není ani na slavná a především velmi malebná Plitvická jezera. Z pomyslného středu regionu – z přístavu Senj – je to pouhých cca 63 km.

Jak už název napovídá, Chorvatské přímoří je pobřežní lokalita, a to rovnou u břehů rozlehlého Kvarnerského zálivu, který skýtá spoustu nádherných ostrovů a ostrůvků, mezi nimi například Krk, Pag, Cres, Rab nebo Lošinj.

A komu by se zachtělo zavítat i mimo Chorvatsko, může zamířit do Itálie (přístav Terst je z Rijeky vzdálen jen cca 78 km), do Slovinska (z Rijeky je to pouhých cca 30 km na slovinské hranice) a do Bosny a Hercegoviny (z přístavu Senj cca 130 km na hranice).

Mapa