Obnova zapomenutého hesla

Založení nového účtu

Pag ostrov

Ostrov Pag je rok od roku populárnější chorvatskou destinací, pokud jde o zájem turistů. Ti tak stále častěji při výběru dovolené sáhnou právě po prospektu propagujícím tento zajímavý ostrov plný zábavy i relaxace a po prostudování všech lákadel podlehnou a nechají se sami přesvědčit přímo na místě o tom, že jejich volba byla naprosto správná. 

Bez nadsázky můžeme konstatovat, že ostrov Pag se tak trochu vymyká a liší se od ostatních ostrovů Kvarnerského zálivu nejen svým povrchem a neobvyklým tvarem, ale i tradicemi a kulturou. Pokud tedy jenom naznačíme některé ze zdejších zajímavostí – sýr, krajka, sůl, pláže s měsíční krajinou, léčivé bahno –, budete mít už alespoň malou představu o tom, o čem vlastně je pobyt na ostrově Pag. Ke zmíněným odlišnostem přitom bezesporu přispívá i skutečnost, že ostrov leží na pomezí dvou chorvatských lokalit – Kvarneru a severní Dalmácie. 

Ostrov Pag je nejdelším mezi ostrovy Jaderského moře. Je více než 60 km dlouhý a rozkládá se podél chorvatského pevninského pohoří Velebit, a to jen kousek od ostrova Rabu jihovýchodním směrem. Nachází se dokonce tak blízko pevnině, že byl roku 1969 propojen s chorvatským pobřežím pomocí 340 metrů dlouhého mostu, který navazuje na silnici do Záhřebu a Splitu. Na Pag se však dá dostat nejen silniční dopravou, ale samozřejmě i po moři. 

Pobřeží ostrova Pag je velmi členité se spoustou menších i větších zátok, které lákají jednak námořníky ke kotvení a odpočinku, proto jsou také v mnohých z nich vybudována kotviště, a jednak k poležení na plážích a koupání v moři. Na rozdíl od většiny okolních ostrovů se zdejší pláže mohou pochlubit pískem, který pokračuje ze souše až na mořské dno a poskytuje tak ideální povrch k dovolenkovým aktivitám. Pláže se pyšní čistou tyrkysovou vodou a postupnou svažitostí. 

Ostrov Pag má velmi různorodou krajinu se zajímavou florou a faunou, včetně staletého olivového háje u vesnice Lun, travnatých ploch se spoustou pasoucích se oveček nebo podmořských lokalit plných barevného života. 

Na Pagu se vyrábějí zcela jedinečné potraviny, které nikde jinde neochutnáte. Například jde o pažské bílé víno žutica nebo ovčí sýr znamenité chuti. Zdejší ovečky jsou krom mléka chovány také na maso, z kterého se – vedle mořských plodů – připravují ostrovní masové speciality nejčastěji. Všechny ovčí produkty jsou přitom vyhlášené svou neobvyklou chutí. Tu získávají jednak díky soli, kterou v kapalné podobě zanáší na listy rostlin vítr vanoucí z protilehlé pevniny, a jednak díky samotnému rostlinstvu, které tvoří hlavně voňavé bylinky, jako je šalvěj, tymián a rozmarýn. 

Na Pagu si rozhodně přijdou na své milovníci sportovních aktivit. Oblíbené je vodní lyžování, dnes moderní wakeboarding, windsurfing, jachting, jízda na vodním skútru, potápění a šnorchlování, tenis, plážový volejbal nebo bungee-jumping. Příznivci divokých party a moderní hudby si pak užijí letní skotačení na pláži Zrće, vyhlášené Mekce letní zábavy a adrenalinových zážitků. 

Většina pažských letovisek je spíše poklidnějších, určených pro klasickou plážovou dovolenou. Výjimkou je resort Novalja s již zmiňovanou pláží Zrće, která je jakousi Ibizou ostrova Pag, tedy party destinací se spoustou klubů pod širým nebem a hudebními festivaly, vhodnou tedy zejména pro mladé. 

A při návštěvě ostrova si rozhodně nenechte ujít ani historické město Pag s každoročním festivalem zdejších tradičních krajek a výrobou soli. V jihozápadní části města se pak můžete i léčit, máte-li potíže revmatického rázu nebo kožní problémy. V oblasti Lokunje se totiž na mělkém mořském dně vytváří léčivé, i když ne právě voňavé bahno černé barvy. 

Geografie a příroda

Ačkoliv je Pag dosti hornatý a sušší, právě zásluhou kamenité struktury, která značí dávnou tektonickou činnost, je ostrov velmi členitý a jeho pobřeží je výrazně tvarováno. Poskytuje tak mimořádné množství různě velkých zátok, které vyzývají námořníky k zakotvení a odpočinku, rybáře k lovu ryb i jiných živočichů, potápěče k odvážným ponorům a všechny ostatní k poležení na krásných dlouhých plážích a koupání v průzračné tyrkysové vodě Jaderského moře.  

Převážně skalnatý povrch ostrova Pag má poměrně snadné vysvětlení. Kdysi dávno žádný ostrov neexistoval. Byla pouze pevnina, jejíž okraje tvořil jeden horský velebitský masiv, dnes zčásti pozorovatelný naproti severovýchodním břehům Pagu. Část horstva se vlivem posuvů zemských desek a zemětřesení odtrhla a ostrov Pag byl na světě. Vzniklý kaňon pak zaplavilo moře a lidé ho o miliony let později pojmenovali podle přilehlých hor Velebitský průliv. Díky těmto dávným událostem má Pag jedinečný podlouhlý tvar a táhne se podél pevninského Chorvatska v délce více než 60 kilometrů. A protože je opravdu neobvyklého tvaru a je velmi členitý, panují značné rozdíly v jeho šířce. Například na severu, kde vyčnívá daleko do moře v podobě dlouhého poloostrovního výběžku Lun, je široký pouhý 1,5 kilometr. Naopak v nejširším bodě bychom naměřili asi 10 km. Nejvyšším vrcholem ostrova je 348 metrů vysoká hora Sveti Vid. 

Vedle krasových vápencových skal šedobílé barvy, které pokrývají většinu území, najdeme na ostrově Pag i zelené oblasti, třeba na severozápadě u Novalji nebo na jihozápadě v okolí Šimuni. Pobřeží je skalnaté hlavně na východním okraji, který je přivrácen k pevnině, ale na opačné, tedy západní straně, jsou břehy mnohem přívětivější, plné pláží, letovisek a přístavišť. A protože zeleň obvykle znamená úrodnost, na Pagu je tomu nejinak. Kolem Novalji, Kolanu a Povljany, třech známých obcí ostrova, se rozprostírají pole s bohatou zemědělskou tradicí a vinice. Kvůli studenému větru z pevninského Chorvatska je pěstování plodin možné pouze v těchto údolích. Nepomáhají bohužel ani zídky vystavěné místními jako ochrana před nehostinným a nepříjemným větrem, který neprospívá ani lidem ani rostlinám. Přesto se tu daří pěstovat řadu důležitých plodin – ovoce, zeleninu, olivy – a hlavně vinnou révu, z které se vyrábí tradiční pažské víno žutica. Některé typy révy zde pěstované jsou přitom jediné svého druhu na světě. 

Na ostrově Pag najdeme tři sladkovodní jezera – Kolansko blato (u Kolanu), Malo blato (u Povljany) a Velo blato (také u Povljany). A odkud se vlastně neslaná voda na ostrov dostává? Krom toho, že přímo na samotném Pagu je hned několik přírodních pramenů pitné vody, našli bychom další vodní zdroje pod mořským dnem. Právě tudy totiž proudí voda z masivu Velebit na protější pevnině a skalnatým podložím se dostává až na ostrov. 

Klima, počasí

Podnebí na Pagu je do značné míry podobné klimatu na jiných ostrovech Kvarnerského zálivu, tedy mírné středomořské. Průměrná roční teplota je 15 °C, zimní kolem 7 °C a letní 27 °C. Léta na ostrově Pag jsou horká a suchá, a tedy převážně zalitá sluncem. Pag patří se svými 2 500 hodinami slunečního svitu za rok k vůbec nejslunečnějším místům Jaderského moře. Dešťové srážky jsou nejčastější uprostřed jara a podzimu, kdy jsou ale zároveň příjemné teploty, vhodné ke sportu a dalším aktivitám, například pěším túrám, poznávání přírody i památek nebo horským výšlapům. Vzhledem k poloze ostrova, díky které dochází k mísení ostrovního vlhčího a teplejšího vzduchu s pevninským sušším a studenějším, vyrovnává se celková vlhkost i teplota vzduchu na příjemné hodnoty. Společně s mořskou solí, která je ve vzduchu obsažena, působí tyto vlivy blahodárně na lidské zdraví a zejména na dýchání. Pokud tedy trpíte plicními obtížemi nebo si jen chcete pročistit plicní sklípky od městského smogu a dalších nečistot z civilizace, oddejte se zdravotním procházkám právě na tomto ostrově. 

Flora a fauna 

Ostrov Pag je specifický svou netradiční krajinou. Oproti jiným ostrovům Kvarnerského zálivu, které jsou převážně zelené, je Pag spíše skalnatý, šedobílý, jen místy můžete zahlédnout nízký porost travin a bylin. Ten je však na druhé straně skvělou potravou pro zdejší ovečky, které jej spásají a jejich mléko i maso tím získávají jedinečnou chuť bylinek, mezi nimi například šalvěje, tymiánu nebo rozmarýnu. Na ostrově žije mezi 30 a 40 tisíci oveček, které tráví celý svůj život venku na otevřených pastvinách. 

Rostliny vyšší než keře jsou na Pagu poměrně vzácné. Ojediněle se můžete setkat s některými jehličnany, třeba s borovicí, smrkem nebo jedličkou. Drtivá většina pažského rostlinstva se však drží hlavně při zemi. Na svých toulkách po ostrově tak můžete zahlédnout šalvěj, fenykl, třezalku, rozmarýn, tymián, šípek, chřest, pelyněk, ostružiny nebo olivovník. 

Posledně jmenovaný – tedy olivovník – je navíc zdejší raritou a turistickou atrakcí. Přesněji řečeno jde o velmi staré olivovníky, které rostou u obce Lun na severu ostrova Pag. Je jich nepočítaně. Odhaduje se, že těchto vzácných stromů tu již po mnoho dlouhých staletí roste kolem 1 500 exemplářů. Hlavně jsou ale zvláštní svými rozmanitými tvary. Vzhledem k drsným podmínkám k životu se totiž musely jejich kmeny přizpůsobit jak kamennému podloží, tak odolat náletům agresivní soli z moře. A protože jde o divoce žijící olivovníky, což není v této oblasti úplně obvyklé, staly se dokonce součástí chráněného dědictví UNESCO. Přímo v městečku Lun, od kterého jsou prastaré bizarní stromy vzdálené jen asi 5 kilometrů, se pěstují ještě šlechtěné druhy. Z těch se pak získává kvalitní olej a ten se i prodává, a to nejen na ostrově Pag, ale i na nedalekém Rabu. Zakoupit jej tedy můžete přímo v lisovně v Lunu, na tržnici v Novalje nebo při návštěvě ostrova Rab. 

Jak už bylo zmíněno, na ostrově Pag žije velké množství ovcí. V divoké přírodě jsou ale nejpočetnějšími zástupci živočišné říše ptáci. Pozorovat je můžete především kolem pažských jezer: Kolansko blato, Malo blato a Velo blato. Vyskytuje se jich tu na neuvěřitelných 160 druhů. Spatřit tak můžete krom běžných lysek, potápek, kachen nebo racků také dudky, ledňáčky a volavky. Když budete mít štěstí, podaří se vám zahlédnout i dravce – od poštolek a rarohů až po orla skalního nebo supa bělohlavého. 

A zmíněnými zástupci suchozemské zvířeny to rozhodně nekončí. Kolem celého ostrova Pag se rozprostírá širé moře bohaté na podmořské živočichy, které si můžete prohlédnout pěkně zblízka, pokud se odvážíte ponořit se pod vodní hladinu. S tím vám ochotně pomůže řada potápěčských center, kde se můžete přihlásit na potápěčský kurz nebo na organizované ponory. Kolem ostrova je hned několik zajímavých lokalit, kde se krom skalních stěn s jeskyněmi, útesů a vraků lodí vyskytují barevné rybky, chobotnice, koráli, mušle a mořské rostliny. 

Ovšem pokud nechcete zůstat u samotného pozorování, ale rádi byste si nějakou tu mořskou potvůrku vytáhli až na břeh, navštivte přístav Madre na západním pobřeží ostrova Pag. Tam totiž můžete okusit, jaké to bylo kdysi, když zdejší lidé lovili ryby tradičními prostředky a rybolov byl hlavním zdrojem jejich obživy. Dnes se sice již většina obyvatel uživí jinak, lov ryb je ale stále na pořadu dne a jeho produkce směřuje do místních restaurací, kde se z ryb a mořských plodů připravují výtečné pokrmy. Turistům se nabízí organizované lovy nebo dokonce několikadenní lodní výlety za tímto dobrodružstvím. Nicméně pokud po takovémto dobrodružství moc netoužíte, ale čerstvou mořskou rybu byste si rádi zakoupili, příležitostně ji můžete pořídit přímo od některého z rybářů, kteří se vracívají z lovů v brzkých ranních hodinách. 

Historie ostrova Pag

Je známo, že na ostrově Pag žili lidé už v prehistorických dobách, konkrétně už během mladší doby kamenné, podobně jako tomu bylo i v případě dalších chorvatských ostrovů. Skutečně prvními doloženými obyvateli byli ale takzvaní Liburnové, kteří patřili k ilyrským kmenům. Ti se věnovali převážně chovu ovcí a výrobě sýra. Tato tradice se dochovala jako jedna z mnoha pažských tradic až do dnešních dnů. V době od 1. století před naším letopočtem, kdy se na ostrově Pag usídlili Římané, počala éra zakládání vesnic a měst. Vznikla tak například Novalja, kterou můžete navštívit na severovýchodním pobřeží ostrova Pag, samozřejmě dnes už v modernější podobě. Některá města naopak zanikla a jejich rozvaliny lze spatřit už jen při potápění pod hladinou moře. Z římského období zřejmě pochází i pojmenování ostrova, neboť latinské „pagus“, z kterého název Pag pravděpodobně vychází, znamená „vesnice“. 

Novalja byla nejdůležitějším městem ostrova Pag a centrem jeho společenského i náboženského života po mnoho staletí. Křesťanští obyvatelé tu dokonce vystavěli hned tři velké baziliky. Během 6. a 7. století přicházejí ale na ostrov Slované z nedaleké pevniny, tedy Chorvaté, kteří se snaží převzít kontrolu nad ostrovem. Mocenské tlaky z nejrůznějších stran, hlavně ze Zadaru a Rabu, však nedovolují, aby se ostrov sjednotil a dostal svůj pevný řád. Dochází tak k mnoha bojům o toto území. K tomu značně přispěla i velmi lukrativní výroba soli, tehdy považované za „bílé zlato“, která předurčila rychlý rozvoj městu Pag, v jehož okolí těžba probíhala, potažmo zajistila ekonomickou prosperitu i celému ostrovu Pag. Zároveň z něj však učinila cíl nejrůznějších chamtivců, kteří se jej snažili ovládnout a tak zbohatnout. Během období raného středověku proto město Pag, které se stává nejdůležitějším ostrovním sídlem, přebírá po Novalje roli administrativního a obchodního centra ostrova. 

Boje však neutichají ani později. Až do 14. století se o území stále perou Zadar s Rabem a přidává se ještě zájem Benátčanů. Až na počátku 15. století získává Benátská republika převahu. Avšak ani po několika dalších staletích, tj. na konci 18. století, stále ještě není Pag svobodným ostrovem. Stává se totiž společně s celým Chorvatskem součástí rakouského mocnářství, které má ale, nutno říci, příznivý ekonomický dopad díky investicím do výroby soli. 

V roce 1918 je ostrov Pag konečně přidružen k Jugoslávii. Nedlouho nato, kdy v celé Evropě běsní druhá světová válka, je ale opět okupován, tentokrát Italy a pak i Němci. Osvobozen je v roce 1945 a přechází opět pod Jugoslávii. Až v roce 1991, po více než dvou tisících letech pohnuté historie, získává společně s Chorvatskem, jehož je dnes součástí, svou nezávislost a svobodu. 

Pláže, koupání, plážové aktivity

Ač se to může zdát až neuvěřitelné, celé pobřeží ostrova Pag měří úctyhodných 270 kilometrů. Větší část ostrova je sice pokryta horami a kamenem, mořské dno na západním pobřeží, kde je většina letovisek, je ale převážně písčité nebo oblázkové, bez kamenů a mírně svažité. Jenom v samotném Pažském zálivu je 27 kilometrů písečných pláží. A tak rozhodně bude z čeho vybírat. 

Babe (v letovisku Novalja), Brančevica (u obce Gajac), Caska (u letoviska Novalja), Čista plaža (v Pažském zálivu), Jadra (v letovisku Stara Novalja), Lokunje (v letovisku Novalja), Mandre (u letoviska Mandre), Mata (u obce Lun), Planjka – Trinćel (v letovisku Stara Novalja), Prnjica (v Pažském zálivu), Prosika  (ve městě Pag), Ručica (u obce Metajna), Straško (nedaleko obce Gajac), Sveti Duh (nedaleko obce Kolan), Šimuni (u letoviska Šimuni), Vrtić (v letovisku Novalja), Zrće (v letovisku Novalja) 

Další pláže ostrova Pag 

Ostrov Pag je opravdu bohatý, co se pláží týče, a tak zde najdete opravdu široké spektrum lokalit, z nichž určitě vyberete tu, která vám bude nejvíce vyhovovat. 

Vedle největších a nejznámějších pláží (Babe, Brančevica, Caska, Čista plaža, Jadra, Lokunje, Mandre, Mata, Planjka, Prosika, Ručica, Straško, Sveti Duh, Vrtić, Zrće) má ostrov Pag v zásobě ještě mnohé další, neméně zajímavé plážové lokality. 

Jednou z nich je třeba Bošana, která se krčí pod skalami, zčásti porostlými zelení. Nachází se jen kousek od města Pag při skalnatých březích moře. Přístup k pláži je trochu dobrodružný – budete totiž muset projít úzkými cestičkami svahem dolů až k pobřeží. Odměnou vám bude širé moře, které je v této oblasti méně slané než jinde, a to vzhledem k bohatým přírodním zdrojům pitné vody v okolí. 

Dalšími plážemi s hornatými a kamenitými kulisami jsou například tyto: Beritnica (leží na východním pobřeží ostrova Pag a je typická obřími kameny „poházenými“ na břehu moře), Dubrava (nedaleko pláže Bošana), Dudići (na západním pobřeží severního výběžku ostrova Pag), Jakišnica (na severním výběžku ostrova Pag, nedaleko obce Lun), Kukurina (na půli cesty mezi Novaljou a obcí Lun), Paška vrata (na východě ostrova Pag), Potočnica (na půli cesty mezi Novaljou a obcí Lun) nebo Tovarnele (na samém cípu ostrova Pag, nedaleko obce Lun). 

Další pěkné pláže najdete u obcí: Košljun, Povljana, Smokvica, Stara Novalja, Vlašići. 

Přírodní oblázkové pláže: Crnika (nedaleko pláže a kempu Sveti Duh; můžete na ní najít kusy pravého černého uhlí, které se vlivem mořské eroze dostalo až na povrch; právě na této pláži byl také nalezen zub prehistorického ještěra), Girenica (na západním pobřeží ostrova Pag, nedaleko obcí Kolan a Mandre), Katarelac (v Pažském zálivu; najdete tu trenažér vodního lyžování), Letavica (u letoviska Šimuni), Rogoza (mezi resorty Gajac a Mandre), Zubovici (nedaleko obce Metajna; tichá pláž vhodná pro rodiny s dětmi, v blízkosti je i parkoviště). 

Pláže dostupné pouze lodí: Baška slana, Goriška Draga, Malin (písečná pláž u pláže Paška vrata), Malin Zaton, Veli Zaton. 

Turistická vybavenost, turistické aktivity, atrakce, zajímavosti 

Ostrov Pag se může směle zařadit mezi plně rozvinuté turistické destinace. Množství pláží, ubytovacích zařízení, sportovního vyžití a dalších aktivit z něj činí plnohodnotný cíl letní dovolené u moře. 

Ubytování

Na ostrově Pag můžete v jeho stejnojmenném hlavním městě anebo v populárním letovisku Novalja složit hlavu v několika hotelech, nicméně po celém ostrově Pag zcela jednoznačně vedou nabídku ubytování soukromé apartmány a pokoje či dokonce celé vilky k pronájmu od přímých majitelů. Jednou z oblíbených možností jsou také kempy, které jsou obvykle umístěny přímo u moře a mají i vlastní pláže, ty jsou tak doslova na dosah ruky. Po celém ostrově Pag najdete hned několik takových kempů, které vedle pláží a zábavy zajišťují i celou řádku služeb pro pohodlné kempování a příjemné trávení letní dovolené. 

Turistika, pěší túry, výlety

Pokud se rozhodnete navštívit ostrov Pag mimo hlavní letní sezónu, tedy mimo červenec a srpen, a zároveň milujete jízdu na kole nebo pěší turistiku, je právě tato chorvatská destinace místem, kde se vám bude zaručeně líbit. V květnu a červnu a dále pak v září a říjnu jsou totiž teploty na ostrově přijatelnější než v létě, není tedy ani přílišné horko, ale rozhodně nehrozí ani nepříjemný chlad – zkrátka počasí tak akorát na pěkný výlet na kole. Zcela jedinečná je především jarní projížďka, kdy na ostrově kvete levandule a další voňavé rostliny, stromy a byliny. V létě je lepší se cyklistice vyhnout kvůli hustému silničnímu provozu. 

Krajina je na ostrově Pag různorodá a pestrá, takže cestou je opravdu na co se dívat. Samotných cyklotras tu přitom najdete hned několik. 

Jednou z nich je například oblíbená Lunská cyklostezka, která vede prakticky středem poloostrova Lun na severu Pagu. Protože je tento ostrovní výběžek poměrně úzký – měří na šířku jen cca 1,5 kilometru, můžete z některých míst zahlédnout oba jeho opačné břehy. Cestou na vás čeká krom krásných přírodních scenérií i sladkovodní jezero, vinohrady a staleté olivovníky. Trasa měří přes 40 kilometrů a není okružní. Její povrch je asfaltový a lehce zvlněný, takže se střídají rovinky se stoupáním a klesáním. 

Pokud dopředu počítáte s cyklovýlety a vezete si svá vlastní kola s sebou, například osobním autem, je dobré se ubytovat tak, abyste měli k cyklostezkám co nejblíže. Také nezapomeňte oznámit majiteli nemovitosti, v které budete bydlet, že máte s sebou kola. A je nutné počítat i s vyšší taxou za přepravu trajektem, převážíte-li své stroje na střeše vozu. 

A co když vlastní kola nemáte, nebo je zkrátka nechcete brát s sebou? Nevadí. Pro takový případ jsou tu organizované několikadenní cykloplavby s turistikou, které vedle plavby lodí, cyklistických výletů a vycházek po různých Kvarnerských ostrovech včetně Pagu zahrnují i koupání v moři, pobyt na plážích, prohlídky historických památek i přírodních skvostů, návštěvu parků, rybářských vesnic a historických městeček, výstupy do kopců, zastávky na oběd v příjemných restauracích a zábavu přímo na lodi. 

Potápění a šnorchlování 

Potápění patří k oblíbeným letním aktivitám ostrova Pag. V hlavním městě Pagu, v letoviscích Novalja a Stara Novalja fungují zavedená potápěčská centra, školy a kluby, jejichž instruktoři dovezou zájemce lodí až na vyzkoušené potápěčské lokality. V některých z těchto center dokonce působí čeští profesionální potápěči. 

Kolem ostrova je hned několik potápěčských lokalit, například kolem pobřeží severního výběžku Lun, v Pažském zálivu, v průlivu Paška vrata nebo v okolí nedalekých ostrůvků. Jednotlivé lokality mají různé obtížnosti, přičemž právě zkušení instruktoři nejlépe poradí, která obtížnost je vhodná právě pro vás, ať už jste úplný začátečník, pokročilý nebo profesionál. 

V Pažském zálivu se můžete oddávat bezpečnému potápění a šnorchlování v mělkých vodách, tedy od samotného břehu až do vzdálenosti zhruba poloviny zálivu, kde nejsou vodní proudy ani teplotní výkyvy. Mořské dno je tu sice převážně písčité, ale rozhodně není jen rovnou plochou pokrytou pískem. Setkat se tu můžete s výškovými přechody, hřebeny, skalnatými ostrohy a stěnami, podmořskými jámami nebo jeskyněmi. V západní části zátoky pak žijí různé druhy škeblí perlorodek, které se ale nesmějí sbírat, nicméně je možné je alespoň pozorovat a obdivovat. Pažský záliv je rovněž domovem jiných živočichů, jako jsou mořští koníci, chobotnice, koráli a spousta druhů ryb.  

Nedaleko od obce Caska, která se nachází v nejsevernějším koutu Pažského zálivu, se pod hladinou moře ukrývá potopené římské město, tedy alespoň jeho drobné zbytky. 

Na východním pobřeží ostrova Pag v zálivu Mala Vlaška bylo teprve v roce 2004 objeveno místo, kde se v 1. století před naším letopočtem potopila římská obchodní loď vezoucí nejspíš náklad vína v tehdejších přepravních nádobách – antických amforách. A právě ty se dochovaly a zdobí společně s fragmenty lodních kotev zdejší mořské dno v hloubce cca 30 metrů. Nejsou to ale zdaleka jen starověké předměty, které lákají potápěče. V okolí amfor žije řada mořských živočichů, například chobotnice nebo krabi. A nechybí ani podmořské skalky s vodními rostlinami. 

Na okraji zálivu Paška vrata najdeme malou zátoku Slana, jejíž dno je charakteristické zvláštně tvarovanými skalami, bohatým podmořským rostlinstvem a jeskyněmi. Krom toho jde o opravdu krásnou lokalitu s pláží a strmými skalami pnoucími se od mořského břehu vzhůru, takže i na souši je čím potěšit oko návštěvníka, a případně též rybáře, neboť lov ryb patří ke zdejším oblíbeným kratochvílím. 

Další lokality vhodné k ponorům jsou u Staré Novalji, kde jsou jeskyně, dutiny, útesy a  zahlédnout lze chobotnice nebo mořské koníky, nebo pak u zátoky Trimajl, kde na mořském dně spočívá rozpadající se vrak obchodní lodi převážející náklad soli. Tím však výčet zajímavých podmořských míst nekončí. Mnohé další vám rádi sdělí přímo na ostrově v některém z potápěčských center. 

A pokud nejste zrovna dobrodružné povahy, abyste se vydali pod hladinu moře, možná vás zaujme turistická výletní ponorka, která vyplouvá z letoviska Novalja. Jde o jakousi napůl loď a napůl ponorku, jejíž spodní část skrytá pod vodou je prosklená. A tak aniž byste smočili ba jediný prst u nohy, můžete pozorovat podmořský svět téměř stejně dobře a zblízka jako skutečný potápěč. 

Stravování, restaurace 

Kdo by přijel na ostrov Pag a zase odjel, aniž by ochutnal pažský sýr nebo pažské jehněčí maso, jako by tam snad ani nikdy nebyl. Tyto dvě potraviny jsou totiž zdejším národním pokladem. 

Na gastronomických soutěžích oceňovaný pažský sýr se vyrábí z mléka oveček chovaných přímo na ostrově. Díky tomu, že se tato roztomilá hospodářská zvířata celé dny volně pasou na kopcích, na kterých rostou vedle trávy také voňavé byliny prosycené mořskou solí, má jejich mléko, a samozřejmě také maso, specifickou chuť i aroma. Na ostrově Pag vyrábějí sýr jak domácnosti, tak celkem tři sýrárny. V jedné z nich zvané Gligora se můžete zúčastnit zajímavé exkurze, kde vám představí celý proces výroby. Ta je sice částečně automatizovaná, ale do velké míry jde stále o ruční práci. V sýrárně se však nevyrábí jen pravý pažský sýr. Ten totiž musí být striktně produkován pouze z mléka pažských ovcí, které ale nelze dojit po celý rok. V době, kdy se tedy ovce dojit nemohou, vyrábí se sýry jiné, neméně lahodné, a to z mléka dovezeného odjinud. 

Z dalších tradičních produktů ostrova Pag nesmíme opomenout kvalitní olivový olej z Lunu, kde je umístěna i olejárna, a dále pak zdejší vína, z nichž nejznámější je žutica. I u místních vinařů je možné domluvit prohlídku celé výroby, a to včetně ochutnávky. 

Při pobytu na Pagu rozhodně doporučujeme vyzkoušet takzvané konoby, tedy tradiční chorvatské restaurace. Ty nejlepší jsou vlastněny soukromníky, obvykle celými rodinami, které v nich pracují a zakládají si na péči o hosty a hlavně výtečnou kuchyni. Jedině v takových zažijete opravdu tradiční domácí atmosféru. Pokrmy se připravují z vlastní sezónní sklizně, mořských plodů (ryby, škeble, slávky, olihně a další) a vaří se podle vlastních receptur. 

Hudební a jiné festivaly, svátky, tradice

Veletrh pažských ovcí a sýra (v letovisku Novalja)

Každoročně se ve známém pažském letovisku Novalja koná první víkend v červenci zajímavá událost, která se točí kolem oveček a jejich produktů, tedy mléka a masa, a následné výroby tradičního sýra a masných produktů s nezaměnitelnou chutí. Akce slouží především k jejich propagaci, kdy je návštěvníkům nabídnuta ochutnávka sýrů a předvedeny tradiční výrobní postupy. Veletrh je pořádán ve spolupráci s místními farmářskými spolky, potravinářskými organizacemi i Vysokou školou agronomie v Záhřebu. A samozřejmě se jí účastní také samotní zemědělci a farmáři. Sýry tu dostávají zvláštní ceny za kvalitu, kterou uděluje odborná komise, a tak je atmosféra plná soutěžního napětí. V průběhu těchto dvou červencových dnů se konají také konference a diskuse vědců s farmáři na téma zdokonalování výroby i kvality ovčích specialit. Vedle ochutnávek čeká hosty zábavný doprovodný program, ke kterému patří také ukázka stříhání ovcí. 

Festival pažské krajky

Pažskou krajku můžete spatřit při nejrůznějších festivalech a kulturních akcích na celém ostrově Pag. Přesto se koná ještě speciální festival přímo zaměřený na tento tradiční výrobek, který je veden na seznamu světového dědictví UNESCO. V druhé půlce června tak můžete být svědky přehlídky místních krojů, jejichž výzdobu tvoří právě pažská krajka. Program je doprovázen lidovými zpěvy a tancem. S krajkami se můžete ještě blíže seznámit také v Muzeu krajky ve městě Pag. 

Další kulturní akce v letovisku Novalja

V letovisku Novalja se konají různé festivaly, oslavy a zábavné večery prakticky po celý rok. Od ledna vše začíná masopustním karnevalem pro děti i dospělé, který zahrnuje večerní zábavu a tancovačky trvající dva dny a nakonec i venkovní rej s mnoha vystoupeními na hlavním náměstí městečka Novalja. Na Velikonoce se lidé sejdou na tomtéž náměstí, aby společně posnídali na pestrém trhu plném dobrot. Při skvělém jídle a zpěvu tu mohou návštěvníci ochutnat tradiční laskominy a poznávat národní kroje s pažskou krajkou, v kterých vystupují a městem procházejí místní umělci. Další veselí nastává v květnu při Květnové slavnosti. Opět nechybí hlavně dobré jídlo a bujará zábava. 13. června – na den sv. Antonína – se můžete přijít podívat na Den města Novalja, kde vystupují převážně děti se svými pěveckými a tanečními čísly. Tímto dnem je současně zahájeno Novaljské kulturní léto, jehož součástí jsou koncerty, nejrůznější show a vystoupení, sportovní soutěže, výstavy a divadelní představení. Pokud se na ostrov Pag vypravíte v listopadu, můžete zajít na festival lidové písně, což je přehlídka tradičního zpěvu dvojic. A vrcholem roku je samozřejmě adventní a vánoční čas, který je vyplněn převážně kostelními sborovými zpěvy. 

Pažský karneval 

V hlavním městě ostrova Pag se karneval pořádá hned dvakrát ročně. Jeden je zimní a je součástí masopustních oslav. Tento maškarní rej má již 80letou tradici. Zatímco druhý, o něco mladší, který se pořádá poslední červencový víkend již více než 50 let, probíhá vždy v létě a je oslavou letní turistické sezóny. Oba svátky pak sestávají z průvodů městem, tanců, zpěvů, konzumace dobrého jídla a pití a samozřejmě nočního veselí. 

Rybářský večer (v letovisku Mandre) 

Během celého léta se v pravidelných intervalech koná v obci Mandre několik rybářských večerů pod širým nebem, které začínají ještě před setměním a pokračují až dlouho do noci. Mísí se tu přitom jak zdejší obyvatelé, tak turisté z celého světa. Nechybí pestrá nabídka nejrůznějších lahůdek a skvělých chorvatských pokrmů, včetně grilovaného masa nebo  palačinek. Pro skutečné fajnšmekry je připravena škála alkoholických nápojů od piva a vína až po pálenky. A k dobré náladě přispívá i živá hudební produkce. 

Oslavy družnosti mezi Pagem (tedy letovisky Mandre a Kolan) a slovinskou obcí Starše (v letovisku Mandre)

Každým rokem pořádají v létě místní lidé v Mandre společně s pažskou obcí Kolan a slovinskou obcí Starše večer plný zábavy, tradičních tanců, zpěvů, lahodného jídla a pití. Slavností se účastní nejen Chorvaté a Slovinci, ale samozřejmě jsou přizváni též návštěvníci a turisté, kteří v tu dobu tráví svou dovolenou na ostrově. Součástí jsou hudební vystoupení tradiční i moderní, samozřejmě tance s přehlídkou krojů, grilování, čepování piva a nalévání vína i jiných nápojů a v neposlední řadě ochutnávka zdejších výrobků, jako jsou sýry, víno, med, ryby nebo mořské plody. 

Noční zábava

Když se řekne noční zábava na ostrově Pag, vzápětí musí zaznít Zrće, tedy jméno dnes již slavné pláže u letoviska Novalja. Přezdívá se jí také „chorvatská Ibiza“, protože svým charakterem připomíná španělskou diskotékovou destinaci. Pláž Zrće se tedy může v tomto ohledu směle zařadit mezi klubovou a zábavní špičku celého Chorvatska i Evropy. 

Mezi nejoblíbenější kluby pláže Zrće patří následující... 

Kalypso – jeden z nejslavnějších, ne-li vůbec nejslavnější, a také jeden z nejstarších klubů v celém Chorvatsku. Má za sebou už 30 let klubové historie, takže lze říci, že tady opravdu vědí, jak pobavit své návštěvníky. Ti přicházejí z celého světa, aby si užili divokého tance pod širým nebem, několika barů, bazénu a vystoupení DJů. V klubu se celé léto konají taneční a hudební festivaly různých žánrů, včetně nespoutaných color party, z kterých návštěvníci i účinkující odcházejí postříkáni neonovými barvami. 

Papaya – patří k největším a nejstarším klubům na ostrově Pag. Nachází se pod širým nebem v blízkosti pobřeží a nabízí vše, co si jen lze u jednoho ze stovky nejlepších tanečních klubů na světě vůbec představit. Vybavení klubu je velmi stylové, s nádechem exotiky, skoro jako by se nacházel třeba v Karibiku. Tento dojem umocňují všudypřítomné palmy a rákosová střecha největšího baru s restaurací. Vedle nich je k dispozici bazén, pódium a několik tanečních parketů. V jednu chvíli dokáže klub Papaya pojmout až několik tisíc tanečníků, kterým k jejich nespoutané zábavě přijíždějí zahrát ti nejlepší DJové za lechtivého předtančení sexy gogo tanečnic. 

Aquarius – jeden z největších klubů na pláži Zrće. Pořádají se tu především vyhlášené odpolední party pod širým nebem, které začínají kolem třetí až čtvrté hodiny odpoledne a trvají až do brzkých večerních hodin, kdy se klub uzavře. Hlavní zábava pak začíná po 22. hodině, kdy se klub zaplní tanečníky, kterým k řádění na parketu hrají místní i zahraniční DJové. Nicméně klub je v provozu i přes den, kdy si můžete vychutnávat osvěžení v baru nebo dobré jídlo v restauraci. Klub je velmi inovátorský, takže přináší vždy něco nového na poli noční zábavy a disko. 

Další kluby a festivaly

Mezi další kluby na Zrće patří třeba Euphoria, Noa Beach nebo přímo v letovisku Novalja klub Cocomo. Celé léto probíhají na pláži Zrće obrovské hudební a taneční akce a festivaly, takže nuda je prakticky vyloučena. Z žánrů jde hlavně o house, trance, rave, ale i populární hudbu ze světových žebříčků, hip hop nebo rap. 

Sportovní aktivity 

Ke sportovním aktivitám na ostrově Pag vybízí jednak klimatické podmínky vhodné ke sportu od jara do podzimu a jednak kvalitní ubytovací kapacity a dobrá dostupnost ostrova. 

Vedle jízdy na kole, pěší turistiky, plavání a potápění, které jsou již letní klasikou, může ostrov Pag nabídnout i něco adrenalinovějšího, třeba lezení po skalách. Strmé vertikální stěny v některých zátokách tu má na svědomí silný vítr bóra vanoucí z pevniny. Ačkoliv tento přírodní jev obvykle nepřináší nic dobrého, příznivci horolezectví mu budou vděční, neboť právě jeho vlivem vznikla na ostrově Pag řada bizarních skalních lokalit, které čekají na své pokoření. Mezi milovníky alpinismu je například oblíbená Sveti Vid, nejvyšší hora ostrova, nebo skaliska v Pažské zátoce nad pláží Ručica. 

Pokud jde o tradičnější sporty, samozřejmostí jsou ty, které jsou typické pro větší a populární pláže, tedy hlavně plážový volejbal, v němž se pořádají i veřejné zápasy přímo na plážích, dále bývají v letoviscích dostupné tenisové kurty, tělocvičny a posilovny, případně jeřáby na bungee-jumping (např. na pláži Zrće). V letovisku Novalja mají i fotbalový stadion a sportovní halu, eventuálně najdete sportovní zařízení i v areálech některých větších hotelů, a to včetně bazénů nebo bowlingových drah. Dobrodružná a vzrušením naplněná také může být projížďka na čtyřkolce krásnou přírodou ostrova. A nabídka vodních aktivit je snad ještě pestřejší a opravdu široká. Vyzkoušet tak můžete: surfing, windsurfing, kitesurfing (všechny tři jmenované např. v Pažské zátoce díky povětrnostním podmínkám), wakeboarding (např. na pláži Zrće), flyboarding, parasailing nebo jízdy všeho druhu – na motorovém člunu, na banánu nebo vodních lyžích (např. v letovisku Novalja). 

Pamětihodnosti, muzea ostrova Pag

V hlavním městě Pag

Muzeum krajky

Muzeum soli

Městská věž Skrivanat

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel sv. Jiří 

Benediktinský klášter a kostel sv. Margarety 

Knížecí palác (Kněžev dvor)

Mimo hlavní město Pag

Městské muzeum v Novalje (Gradski Muzej Novalja) 

Kostel Panny Marie Růžencové (v letovisku Novalja)

Kostel sv. Kateřiny (v letovisku Novalja)

Antický vodovod – Taljanova buža (u letoviska Novalja) 

Výlety na ostrově Pag

Z ostrova se pořádají organizované výlety lodí nebo člunem po celém širokém okolí Pagu, tedy hlavně na okolní ostrovy a neobydlené ostrůvky. 

Jedním z nejoblíbenějších výletů je návštěva města Rabu na stejnojmenném ostrově, který leží jen asi 1,5 hodiny cesty podél pobřeží. V historickém centru Rabu si můžete prohlédnout   památky, zajít do kavárny nebo restaurace, koupit si něco pěkného nebo se vykoupat na některé z pláží v okolí. A když budete mít štěstí, potěší vás svými kousky volně žijící delfíni, které můžete pozorovat přímo z lodi.

Samotný Pažský záliv kolem města Pagu a dalších letovisek má ale také své kouzlo a skýtá četná zákoutí, která stojí za vidění, takže nemusíte nikam daleko. Celý den tak můžete strávit na lodi, která vás povozí po zálivu a ukáže vše, o co byste rozhodně neměli přijít. Přímo z lodi můžete v určených lokalitách vyskočit a vykoupat se, případně si počkejte na některou ze zastávek na plážích, kam se dá dostat právě jen lodí. Čeká vás krásná okolní příroda a možnost koupání i šnorchlování mimo turisticky vytížené pláže.  

Podobným typem výletu je plavba z letoviska Novalja na ostrůvky Silba a Olib. Na obou jsou naplánovány zastávky s koupáním na krásných plážích a možnost občerstvení. Když bude navíc přát štěstěna, spatříte cestou delfíny nebo se vám povede vyzdvihnout si z moře krásnou žíhanou mušli. 

Dále výletní lodě vyplouvají z Mandre na ostrovy Maun a Škrda, kde se opět nabízí koupání a šnorchlování.

--- • --- • ---
---